A co nám zbývá teď? Mileniálové vzdychají nad nejistou budoucností v ústecké Galerii Emila Filly

25. duben 2019

Studenti magisterského programu Kurátorská studia na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně dostali za úkol zprodukovat výstavu. Letošní tým začínajících kurátorů proto svolal jedenáct umělců z řad mileniálů, aby se pokusili zformulovat svůj generační pocit. Inspirací jim byli manželé Ševčíkovi, slavná kurátorská dvojice z devadesátých let. Výsledkem je výstava A co nám zbývá teď?, která tematizuje hlavně roztříštěnou pozornost, klimatické změny nebo hranice virtuálního světa.

Ševčíkovi v roce 1993 naznačili výstavou To, co zbývá konec jedné éry a začátek druhé, která s sebou nesla naději v budoucnost a svobodu. Umělci měli tehdy volnou ruku ve výběru vystavovaných děl, která jim zbyla po sklepích a ateliérech. „Naším cílem bylo co nejlépe zpřístupnit současné umění široké veřejnosti. A z toho důvodu nám přišlo jako vhodná cesta vybrat projekt, který už někdy běžel, a my na něm můžeme vysvětlovat další transformaci společnosti,“ říká o koncepčním záměru kurátorského týmu jedna ze studentek Alžběta Horáčková.

„Generace našich rodičů se po revoluci spíš koukala do budoucnosti tak, že všechno bude mnohem lepší, než to bylo za komunismu. Z určitého pohledu to tak sice dnes je, ale zároveň naše generace nemá pocit, že bychom směřovali k zářné budoucnosti,“ vysvětluje další z kurátorek Diana Kněžínková, proč se výstava točí kolem pocitů nejistoty a obav.

„Myslím, že otázky naší generace jdou od klimatické změny přes pracovní prostředí, se kterým se setkáváme. Je tam velká proměna. Od určitého adorování svobody, které se třeba mohlo objevit v devadesátých letech, k dnešnímu adorování práce,“ popisuje svůj dojem z proměny nálady ve společnosti jeden z vystavujících umělců Filip Hauer, narozený v roce 1990. Návštěvníci výstavy si mohou zahrát jeho počítačovou hru, v níž hraje hlavní roli umělá inteligence, která si dala za cíl zbavit lidi nepříjemné a svazující práce.

Plakát výstavy A co nám zbývá teď?

„Možná se u generace mileniálů zase vrací lyrika a emotivnost. Určitě dochází ke generačnímu přelomu. Poprvé se setkáváme s lidmi, kteří byli se zkušeností internetu a sociálních sítí konfrontování v konstitutivním věku puberty,“ zamýšlí se nad inspiračními vlivy a tvorbou mladých umělců ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie Michal Novotný. „Kurátorství nejde úplně naučit. Člověk prostě musí mít určitou citlivost. Kurátor na těch neinstitucionálních nižších úrovních musí zastávat i roli produkčního, fundraisera, najít peníze a být schopen tu výstavu zprodukovat,“ dodává Novotný. Jak se s úskalími kurátorské profese popasovali studenti z Ústí nad Labem, můžete v tamní Galerii Emila Filly prověřit do 24. května.

Jaký je generační pocit umělců z řad mileniálů? A jaká témata formulovali na výstavě A co nám zbývá teď? začínající kurátorky a kurátoři z Ústí nad Labem? Pusťte si celou reportáž Ondřeje Šebestíka.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.