Ani luxus, ani hipsteřina. Sauny byly a jsou pro všechny
Finky v saunách rodí, Rusové pijí čaj, takzvané přírodní národy v nich hledají mystické zážitky. V Česku se sauny rozšířily za minulého režimu jako součást všeobecně dostupného blaha. Jejich osud kopíroval i ideové změny ve společnosti, touhu po luxusu devadesátých let a pozdější pozvolný návrat k veřejnému zájmu.
Sauny dnes začínají oživovat veřejný prostor, a jak ukázala nedávná výstava v Galerii Jaroslava Fragnera, jde často i o hodnotná a inovativní architektonická díla. Nově vznikající sauny možná mohou působit jako libůstka nudících se hipsterů, jde ale o návrat k tradici veřejných lázní, které byly u nás i ve světě běžné už ve středověku. Lidé všech kultur totiž odjakživa rádi trávili společný čas nazí.
Starověcí Skytové si dokázali chvíle v sauně zpříjemnit halucinogenními zážitky, když v lázních pálili konopná semena. Běžnou součástí života byly sauny i mezi původními obyvateli Ameriky od Aljašky až po Mexiko. Sloužily k šamanským rituálům i masážím, ženy se v nich připravovaly k porodu nebo přímo rodily. Populární jsou japonské lázně zvané sentó, které také nabízejí obdobné procedury. Zde se často vyžaduje dodržování nejrůznějších tradičních pravidel. Na to někdy doplácejí zahraniční návštěvníci, jedná se ale především o opilé námořníky v přístavních městech. Do některých sentó je zakázaný vstup potetovaným osobám. Zákaz by měl odradit členy jakuzy, kteří svá těla zdobí právě tímto způsobem.
Ve Finsku je sauna středobodem žití. To je všeobecně známý fakt přinejmenším od prvních meziválečných olympiád, kdy byly úspěchy finských sportovců přičítány právě saunování.
Saunový absťák
Finský typ sauny zdomácněl takřka po celém světě. Ve Finsku žije necelých pět a půl milionu obyvatel a stojí tam přes tři miliony dvě stě tisíc saun. Když se Finové nemohou pravidelně saunovat, trpí doslova abstinenčními příznaky. Sauny navštěvují už miminka a v odlehlých oblastech v nich ženy rodily ještě na počátku minulého století. Správně by se v sauně nemělo nadávat, hádat se, ale ani obtěžovat okolí nesmyslnými „small talky“, sauna slouží k probírání důležitých záležitostí. I ty nejzásadnější úmluvy v historii země prý byly dojednány v sauně. Na oficiálních turistických stránkách Finska se dokonce píše: „V sauně se obnažíte ve všech významech tohoto slova a pochopíte podstatu lidství.“ Nutno dodat, že vedle saunovaní jsou Finové hrdí i na svou zálibu v alkoholu a v pojídání cukrovinek se salmiakem, který zbytek světa přidává do umělého sněhu.
Není divu, že Finové drží několik světových rekordů spojených se saunováním. Nachází se tu například nejhlouběji umístěná sauna, konkrétně ve středním Finsku v dole Pyhäsalmi 1 400 metrů pod zemí. V letech 1999–2010 se ve Finsku konalo i mistrovství světa v saunování. Poslední ročník ovšem skončil tragicky, když při něm zemřel ruský reprezentant a amatérský wrestler Vladimir Ladyženskij. Zatímco v mužské kategorii zvítězili ve všech ročnících soutěže Finové, ženskou finskou nadvládu narušily třikrát běloruská závodnice, po jednom vítězství si odnesla ruská a německá šampionka. V jednom z ročníků se na páté příčce umístila i Češka. Finská posedlost saunami došla tak daleko, že ji ve své pobočce otevřel i jeden fastfoofdový řetězec a samozřejmě si do ní můžete objednat své oblíbené menu.
Zlaté časy pražských lázní
Podobně vybavená je i sauna v prvorepublikovém pražském hotelu Axa. Vede do ní telefonní linka, kterou si můžete objednat pivo. Hotel Axa je zajímavý i z jiného důvodu – lázně a sauny byly po celé 20. století spjaté také s queer historií. Už za první republiky byly lázně místem, kde se gayové obvykle setkávali a kde docházelo i k sexu. Vedle Axy se v meziválečné době těšily velké popularitě i Žižkovské lázně. Jejich sláva se navrátila v 90. letech, kdy se pod názvem Aqua 2000 staly jedním z nejvýznamnějších queer center Prahy s diskotékou, klubem, lázněmi, nepřetržitým proudem travesti vystoupení a možností neoficiálních gay svateb.
V polovině 90. let existovaly Praze už čtyři gay sauny, vedle žižkovské Aquy také David v Karlíně, Inkognito v Ládví a Sauna Chaos v Dušní, která chtěla navázat na „zlaté časy pražských lázní“. Kromě saunovacího zařízení tu byly třeba také tři uzamykatelné kabinky s pohovkou, videoroom s letištěm nebo bar. Sauny byly s homosexuálním „nebezpečím“ spojovány celá předchozí desetiletí. I jeden ze zakladatelů českého saunování, lékař Antonín Mikolášek, ve své knize Sauna v našem životě z roku 1972 čtenáře ve shodě s dobovou ideologií ujišťuje, že sauny k rozšíření homosexuality nepřispívají ani ji nijak nepodporují.
Sauna, věc veřejná
Mikolášek se věnoval propagaci saun již od 50. let, když v roce 1954 navštívil saunu v lázních v Karlově Studánce. První saunu u nás ovšem postavil pro své vysokoškolské studenty docent Vojta v roce 1936. Vůbec první veřejnou saunu vybudovaly brněnské vodárny o deset let později na Pisárkách a filmové záběry rozdováděných nahých mužů se dochovaly dodnes. Díky úsilí Antonína Mikoláška a dalších se sauny v Československu staly běžnou záležitostí. Po revoluci i sauny pohltil volný trh. Ze sauny – věci veřejné – se stala záležitost luxusní a privátní, vybavení soukromých domů a wellness center. V Česku i ve světě se ale v poslední době čím dál častěji objevují nové veřejné sauny a lázně, některé i zcela volně přístupné.
Takové sauny nejsou novým trendem, ale návratem ke staré kulturní tradici veřejných lázní. Možná si čím dál více lidí, snad i tváří tvář ekonomickým krizím, uvědomuje, že jsou statky, které mají být sdílené. Jak napsal Antonín Mikolášek: „Nemohu si pomoci, ale v sauně jsi, člověče, vždycky jenom člověkem. Když jsi nahý, nikdo neví, že luxusní sako či tričko, peněženka, metály zůstaly kdesi v šatně. Sauna integruje, to je jeden z jejích doteků – dotek humanity.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
