Architektura je služba, říká architekt, který staví domy v romské osadě

3. prosinec 2020

Je v romských osadách na Slovensku, kde žije mnoho lidí jen v nuzných chatrčích, prostor pro architekturu? Jak se dá v tak výjimečných podmínkách projektovat? A čím se navzájem architekti a obyvatelé osad dokážou obohatit? O tom a mnohém dalším ze své praxe vyprávěl v magazínu Spot architekt Michal Sládek, iniciátor projektu Architekti v osadě.

Osada Kojatice leží nedaleko Prešova, žije v ní něco kolem dvou set obyvatel a na rozdíl od mnoha podobných lokalit na Slovensku neleží stranou od části vesnice obývané majoritou. „Kolem osady se jde na fotbalové hřiště, vede tam asfaltová cesta, osada tak není od zbytku vesnice tolik odříznutá,“ popisuje Michal Sládek. Právě tady se uskutečnil projekt, kdy studenti architektury pomáhali obyvatelům osady se stavbou nových obydlí.

„Místní si nějakou dobu šetřili peníze, které se pak použily ke spolufinancování nové výstavby,“ říká Sládek. „Náš finanční rozpočet byl velmi omezený, nové domky jsou velmi skromné, ale musíme si uvědomit, že někteří bydleli v chatrčích z vyplétaného proutí a hlíny, takže ten posun je velký.“

03202705.jpeg

Projekty, které pomáhají lidem v osadách, někdy nesou nelibě ostatní obyvatelé vesnice, protože mají pocit, že Romové jsou zvýhodňováni. „Snažili jsme se proto na všechny práce, třeba elektroinstalatérské nebo zednické, najímat lidi z vesnice, aby byli do projektu také zapojení a něco z něj měli,“ vysvětluje architekt.

Čtěte také

„Myslím, že nás to všechny hodně obohatilo, studenti se teď na život v osadách dívají jinak, chápou, že ne všechno je tak, jak se na první pohled může zdát,“ domnívá se Michal Sládek. Zkušenost z osad mu pomohla dívat se jinak i na jeho běžnou architektonickou praxi. „Snažím se teď s větší pokorou chápat, proč si lidé třeba staví domy, které jsou z architektonického hlediska nepovedené. Oni k tomu ale často mají nějaký důvod,“ vysvětluje v rozhovoru slovenský architekt.

„Navrhli jsme, kam z architektonického hlediska nejlépe umístit dveře, ale obyvatelé to změnili, protože nechtěli, aby vedly k sousedům.“ Jak konkrétně probíhalo navrhování domů v Kojaticích? Co se nakonec postavilo? A dočkáme se na Slovensku někdy podobných projektů, jaké měl možnost stavět třeba Alejandro Aravena v Chile? Poslechněte si celý rozhovor v audiu.

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.