Are We There je masochistickou terapií písničkářky Sharon Van Etten
Čtvrtá studiová deska Sharon Van Etten vychází stejně jako ta minulá u indianského labelu Jagjaguwar. Are We There má být otevřenou zpovědí o proměnlivosti lásky bez příkras. Díky ustálené sestavě kapely, se kterou vyráží na pravidelné koncertní šňůry, zní uceleněji a je temnější než její předchůdce Tramp z roku 2012, na čemž má taky svůj podíl Nick Cave.
Na obalu desky Are We There je kamarádka Rebecca, kterou Sharon Van Etten kdysi vyfotila při jízdě autem v Tennessee. Bylo to v době, kdy se přestěhovala z venkova zpátky domů k rodičům do New Jersey, aby se zastavila a přemýšlela, kam se v životě vydat dál. V rozhovoru pro server The 405 vysvětluje, že tehdy začala chodit do komunitní školy na hodiny fotografie a tohle byl úplně první snímek, který sama vyvolala a dala ho svému pozdějšímu příteli na jejich prvním rande. Příběh za coverem je zárukou více než tři čtvrtě hodiny dlouhé a chvílemi dost otravné melancholie.
Are We There je míň kytarová, výrazné je především piano. Třeba píseň I Know je výjimečná pianovým sólem, které Sharon nahrávala ve studiu Electric Lady v New Yorku, kde Patti Smith točila legendární album Horses. Bicí linku k intenzivní a surové skladbě Your Love Is Killing Me si nahrála, stejně jako k několika dalším písním, Van Etten sama. „Zlomím si nohy, abych se k tobě nedostala / Vyříznu si jazyk, abych s tebou nemohla mluvit / Spálím kůži, abych tě nemohla cítit,“ zpívá táhlým vokálem. Při psaní textu ji inspiroval Nick Cave, se kterým odjela na turné, i přestože svému příteli slíbila, že už po předchozí dlouhé šňůře zůstane doma. „Bylo to buď hudba, nebo vztah,“ vzpomíná v jednom z rozhovorů.
Van Etten chodila podle svých slov 12 let na terapii, aby se naučila ovládat své emoce. Nyní se léčí hudbou. Téma vztahů a lásky tak protíná celou její dosavadní tvorbu, aktuální album ovšem nesměřuje k happy endu. Přesto se v jejím světě nemůže stát nic horšího než rozchod. Na rozdíl od ní má Cave víc fantazie – milence v jeho baladách čekají mnohem brutálnější konce.
Oproti stejně osobní desce Burn Your Fire For No Witness o samotě kolegyně z Jagjaguwar – Angel Olsen – postrádá Are We There dynamiku, kterou Olsen zajišťuje elektrickou kytarou. Přehrávání chyb a slov, která nemusela být vyslovena, začíná až na pár momentů nudit a poslech se slévá v dlouhé sezení u ubrečené folkové terapeutky.
Hodnocení: 70 %
Sharon Van Etten – Are We There (Jagjaguwar, 2014), 47 min.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
