Až 14 000 Kč za rok. Tolik by průměrně ušetřila rodina, pokud by neplýtvala jídlem, upozorňují odbornice z VŠE a spolku Zachraň jídlo

Iva Hadj Moussa a Richard Vrdlovec si do nového Finančáku pozvali Annu Strejcovou z neziskové organizace Zachraň jídlo a Veroniku Mokrejšovou z VŠE.

„Naším cílem bylo finančně vyčíslit plýtvání potravinami. Vycházeli jsme z dat Mendelovy univerzity, která v letech 2018 až 2021 měřila odpad v brněnských popelnicích. Je to jedno z nejpřesnějších čísel, které vůbec u nás můžeme najít,“ přibližuje metodologii výzkumu Mokrejšová. Výzkumníci dospěli k tomu, že pokud by člověk neplýtval jídlem, ušetřil by 3 500 korun za rok – pro domácnost se dvěma dětmi se tak jedná o částku 14 000 korun.

Čtěte také

Stáhnutím topení o jeden stupeň dosáhnete úspory až 7 %, říká analytik Jan Béreš

Ekonomický tlak hraje podle Strejcové ve snaze nakládat s jídlem rozumně rozhodující roli. „Lidí, kteří to dělají z ekologických pohnutek, je stále menšina. Většina se jídlem snaží neplýtvat především kvůli inflaci. Finanční argument pak podle našich dat funguje napříč generacemi,“ vysvětluje odbornice. Nejčastějším důvodem, proč lidé vyhazují potraviny, je podle ní fakt, že toho nakoupí příliš moc, špatně naplánují, co budou vařit a kolik toho sní, nebo potraviny špatně uskladní.

Mokrejšová navíc upozorňuje na nebezpečí letákových akcí, které svádí k tomu, že potravin nakoupíme zbytečně mnoho. „Pokud nemůžete odolat slevám, nakupujte pouze trvanlivé potraviny,“ doporučuje.

Je možné rozdávat již uvařené jídlo z restaurací charitě? A proč si lidé oblíbili takzvanou ošklivou zeleninu? Poslechněte si nový Finančák s Ivou Hadj Moussou, Richardem Vrdlovcem, Annou Strejcovou a Veronikou Mokrejšovou.