Bobr v Brdech a britská řeka s právy živé bytosti. Pod náporem krizí máme příležitost krajinu obnovit

Poslechněte si druhé vydání ekologické talk show Spory s Rozárií Haškovcovou a Prokopem Pithartem
Ekologická talk show Spory s Rozárií Haškovcovou, Prokopem Pithartem a Ondřejem Šebestíkem obrací pozornost ke krajině. Krajina je prolnutím přírodních sil a lidského hospodaření. Je domovem pro společenství lidí i přírodních druhů. Jenomže skučí pod náporem multiplikovaných krizí. Adaptace na změnu klimatu nejsou jen opatření proti tomu, aby se krajina ekosystémově nezhroutila. Je to i příležitost, jak zlepšit půdu, zadržet vodu a zvýšit biodiverzitu.
Přes polovinu území české krajiny zaujímá zemědělská plocha, na třiceti čtyřech procentech rostou lesy, zhruba 2 % patří vodě a zbytek je zastavěno. „Když by ses podíval do mapy, tak voda vypadá jako vlásek v krajině. Jenomže hodně se toho děje kolem potoků a řek, v půdě, při povodních, váže se na to biodiverzita, tok živin a další věci – najednou je ta voda ohromná součást krajiny,“ říká Prokop Pithart a dodává, že ve 20. století jsme napřímením přišli zhruba jednu třetinu délky toků. „Celé vodní ekosystémy se hrozně zjednodušovaly. Ze zatáček a meandrů se staly zahloubený koryta, který ztratily schopnost komunikovat se svým okolím.“
Čtěte také
Naštěstí se do české krajiny vrací bobr a fenomenálně urychluje revitalizaci míst, která by jinak spolykala desítky milionů korun na náročných projektech. Celý svět nedávno oblétla zpráva o bobrech, kteří u výpusti na Dolejším Padrťském rybníku postavili v Brdech několik hrázek, které vrátily tok říčky Klabavy do původního zarůstajícího koryta a k tomu rozlily několik mokřadů do okolních luk. Adaptace krajiny na změnu klimatu se dá takto elegantně dělat ve spolupráci s těmi nejlepšími ekosystémovými inženýry zcela zdarma.
„Upřímně, vždycky když se řekne adaptace, tak se mi sevře žaludek. Říkám si, proč jsme se dostali až sem? Trochu jsem z toho vnitřně naštvaná, že to musím přijmout jako fakt a adaptovat se,“ svěřuje se Rozárie Haškovcová a stáčí téma hovoru k mitigaci. „Bez mitigace, čili předcházení zhoršování klimatické krize, to nejde. Pokud produkuju CO₂ z uhelné elektrárny, tak mitigační opatření je uhelnou elektrárnu vypnout. I kdybychom ale na krásno byli klimaticky neutrální do roku 2050, stejně se budeme muset adaptovat. Adaptovat se budou muset třeba i vnitřní prostory budov v létě, které bude potřeba klimatizovat. Týká se to spousty věcí.“
Jak nakládat s melioracemi, které odvodňují krajinu? Proč je mokřad důležitý krajinotvorný prvek? Jaká práva získala řeka v anglickém Sussexu? Co se děje nového v Bruselu? Poslechněte si celé Spory.
Související
-
Petra Štarková: Dej mi pokoj. Šest propletených lidských příběhů uzavřených do šesti různých pokojů
Táňa, Luis, Dušan, Josef, Marta a Adéla. Všichni už dospěli, ale nedokážou se z různých důvodů osamostatnit. Svůj život tráví zavření ve svých pokojích.
-
Když jsem přehlcená, bolí mě i dotek v MHD. Jak se lidem na spektru žije se smyslovou citlivostí?
Jaké to je žít ve světě, který je příliš hlučný, jasný nebo intenzivní? Atypické smyslové vnímání podle studií ovlivňuje až 90 % lidí na spektru.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.