Bourání s ateliérem A.LT.: Na Žižkově jsme do nových omítek přimíchali i městskou špínu
O rekonstrukcích domů na laškovném Žižkově, odvážných klientech a taky o tom, že když vyhrajete architektonickou soutěž, ještě to nemusí nic znamenat, jsme mluvili s Filipem Tittelbachem a Peterem Lackem z ateliéru A.LT. „Vždycky, když člověk postaví barák, tak by z něj měl mít radost. Není hezčí moment, než když to zrealizuješ, když je barák robustní a fajn a drží,“ říká Peter Lacko.
„Klient je nejdůležitější. Důležitý je taky dodavatel, který stavbu může klidně zničit. Bez dobrého klienta se ale dobrá stavba udělat nedá,“ říká Filip Tittelbach. Podle Petera Lacka by klient měl být odvážný. „Sedne na toho koně s námi. Musí mít vizi. Společně si pak tu vizi vyargumentujeme. Odvaha u klienta je stejně důležitá jako u architekta,“ vysvětluje Lacko.
Oba architekti se už účastnili mnoha architektonických soutěží. „Na jednu stranu je to bezprecedentní plýtvání lidskou energií, nevím, v jaké jiné profesi se takto plýtvá časem a sílou lidí. Na druhou stranu je to příjemná možnost udělat si úlohu, která nás jiným způsobem nepotká,“ říká Tittelbach. Soutěží jen tehdy, když si to můžou dovolit a když jde o zajímavou soutěž s porotou lidí, která profesi architekta chápe podobně jako oni. „Zažili jsme úspěchy i prohry. Soutěže jsou podle mě způsobem, jak vygenerovat nejlepší ideu. Může se ale stát, že někdo s dobrou myšlenkou neuspěje, že to porota nepostřehne, je to prostě riziko,“ doplňuje Lacko.
Výhra v soutěži nezaručuje ani hladký průběh práce nebo dokončení návrhu. „Porota pak odjede domů, zůstanou tam starostové a radní. Ti mají udělat zakázku a domluvit realizaci něčeho, s čím třeba nejsou vnitřně smířeni, co se jim v soutěži nelíbilo. Stalo se nám, že jsme soutěž vyhráli, ale nikam dál jsme nedošli. To je mnohem větší zklamání, než kdybychom v soutěži neuspěli,“ říká Tittelbach.
Jednou takovou neúspěšnou výhrou v soutěži byla dostavba školy v Úvalech. Lacko s Tittelbachem pak ale v Úvalech dostali zadánu rekonstrukci jiné budovy. Během dokumentace se Lacko s Tittelbachem účastnili i jiných aktivit ve městě a tak v Úvalech nakonec získali několik dalších projektů. „Je to vlastně skoro zábavné. Ti, co se do nás strefovali, když jsme vyhráli dostavbu školy, se pak dostali do vedení města a pochopili, že nejsme škůdci, kteří přijeli z Prahy něco zkazit, ale že máme zájem věci dělat co nejlépe. Paradoxně, i když se nerealizoval soutěžní návrh, jsme v Úvalech dělali jiné zakázky. Teď se podle našeho návrhu rekonstruuje náměstí Arnošta z Pardubic,“ říká Tittelbach.
Momentálně architekti pracují s investorem, se kterým postavili dům na Žižkově. „Přemýšleli jsme, jak Žižkov vlastně funguje. Není ani moc nóbl, ani žádný póvl. Ve stavbě jsme používali třeba retro motivy, v duchu jakéhosi laškovného Žižkova. Zároveň jsme tam hledali takovou tu městskou špínu, tu patinu – zakomponovali jsme ji do omítek,“ říká Lacko o realizaci domu Koněvova 39.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
