„Boženu Němcovou mi předčítat nechtěli,“ směje se paní Milena z programu Adopce seniorů

Adopce seniorů je dobrovolnický program fungující od roku 2006. Dobrovolníci dochází za klienty-seniory jednou týdně na přibližně dvě hodiny. Jak společný čas stráví, je na nich. „Mě to vlastně nenapadlo, nabídla mně to Táňa a já to s radostí přijala. Šlo o to, že by mi četla, byla jsem hrozně ráda, že získám někoho, kdo mi bude číst,“ směje se paní Milena.

„Přišla mladá dívenka, Slovenka, která byla veselá, a my se neustále smály a to bylo úžasný. A začaly jsme si číst, ale slovensky! Ale představte si, že já jsem ji požádala, aby mi četla Korespondenci Boženy Němcové, a ona to odmítla, že je to pro ni zastaralá čeština! Tak já jsem to uznala a vzaly jsme si něco jinýho, ale bylo to pro mě v první chvíli legrační,“ přiznává paní Milena a prozrazuje, že kromě četby chodí s Táňou na procházky a rády by zašly třeba i do divadla.

Uvnitř programu existují i mechanismy kontroly, odevzdávají se výkazy, které obsahují náplně jednotlivých setkání seniora s klientem, a jednou za čas se dobrovolník setkává i s ostatními dobrovolníky. „Jednou za půl roku je super vize, na které se setkáváme ještě s jinými dobrovolníky, řešíme tam různé těžkosti, které mají dobrovolníci s klientem. Já jsem měla na klientku obrovské štěstí, mám fakt perfektního seniora,“ dodává Táňa s netypicky vážnou tváří. „Našla jsem v ní fakt kamarádku. Jsi má asi nejstarší kamarádka,“ otáčí se k paní Mileně, která se potutelně usměje a odpovídá: „Jsem sice nejstarší, ale zato věrná.“

Koordinátorem dobrovolnické činnosti Adopce seniorů je Maltézská pomoc, organizace disponuje všemi potřebnými informacemi o dobrovolnících a klientech, podle nich je k sobě přiřazují. „Občas si říkám, že jestli jsou všichni takoví jako Táňa, tak to s námi není zase tak špatné,“ nepřestává se usmívat paní Milena.

Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém uslyšíte, jestli se dámy už někdy neshodly, co momentálně pročítají a jestli se paní Milena začala učit slovensky.