Buchty na téma small talk aneb To je dobře, že máme jaro, co?
K čemu vůbec je takový „small talk“ a proč prostě radši nedržíme pusu? A jaká témata je ideální mít pro rozhovor plný klišé a nudy v záloze? To všechno a ještě mnohem více, třeba jak doma chovat octomilky a tropické žáby, se dozvíte v aktuálním díle povrchního pořadu Buchty.
Téma small talků s námi přišel probrat náš kamarád Daniel Machill, který nejenže doma pěstuje žáby pralesničky, ale navíc do Buchet přinesl pekáč vlastnoručně upečených – počkejte si – buchet.
Daniel nepatří k fanouškům zdvořilostních konverzací, ale shodli jsme se na tom, že někdy je prostě zapotřebí předstírat zájem. Většina lidí na trapné chvilky ticha není zvyklá, je lepší si vytrpět řeči jako: „To je dobře, že už je zase teplo.“
Buchty a dovči v dětství: Busem do Bibione, řízky v ubrousku a vši na táboře
Buchty se vydaly na cestu proti proudu času a zavzpomínaly na prázdniny a dovolené v dobách jejich dětství. Přizvaly k tomu Ivetu Nebesářovou, která hned na úvod vytáhla traumatické vzpomínky na táborovou olympiádu a táborovou stigmatizaci šátkem a smrdutým šampónem, když dostala vši.
Zuzana na odpuzování lidí, se kterými by případně musela vést small talk ve vlaku, používá dítě a psa. Nikdo si k ní pak do kupé nepřisedne a má vyřešeno. Kromě vlaku jsou dalšími kritickými místy, kde hrozí vynucená a trapná konverzace jako Damoklův meč, ještě tramvaj a výtah. Zuzana se snaží v takových stresujících případech z tramvaje vystoupit. Ivana se přiznala, že v tramvaji někdy dělá, že lidi, se kterými by hrozil small talk, nevidí.
Všichni tři jsme se v Buchtách shodli na tom, že základními stavebními kameny povrchní konverzace se skoro cizím člověkem jsou: počasí, ještě jednou počasí, pak dlouho nic, pak jídlo a pak domácí zvířata.
Pusťte si do uší celé Buchty a zjistíte, že nejste sami, kdo občas uvízne v pavučině trapných keců přezdívaných zdvořilostní konverzace s někým, kdo vám třeba i leze dost na nervy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.