„Chceme majálesy od studentů pro studenty. Ne další hudební festival,“ říkají jejich organizátorky

30. duben 2019

Pražský majáles se v průběhu let stal spíš obřím hudebním festivalem než autentickou studentskou oslavou. Studenti UK i dalších univerzit proto už před několika lety začali znovu zespodu organizovat majálesy v původním duchu. Jak by měly studentské oslavy vypadat a jaký je obecně jejich smysl? O tom v Universu mluvily Adéla Marková ze Studentského majálesu, který letos proběhne v kampusu v Hybernské, a Kateřina Bednářová z Lesamáje, majálesu studentů v dejvickém kampusu.

Letos se v Praze konají dva majálesy pořádané přímo studenty. Už v úterý 30. dubna proběhne Lesamáj v univerzitní čtvrti v Dejvicích a ve středu 1. května pak vypukne sedmý ročník Studentského majálesu v kampusu UK v Hybernské ulici. Podle Adély Markové byly jedním z hlavních impulzů pro vznik Studentského majálesu a odtržení od letenského Pražského majálesu protivládní protesty v roce 2012, při kterých si studenti uvědomili, že nemají příliš prostoru pro vyjádření a sebeprezentaci.

Dejvický Lesamáj: majálesový festival s hudbou, divadlem i deskovými hrami

Dejvický Lesamáj

Kampus Dejvice má letos vlastní majálesové oslavy, ušité na míru matematikům, architektům, informatikům nebo fyzikům. “Máme tady techniky a ti přemýšlí trochu jinak. Chtěli jsme udělat něco, co bude víc pro ně a bude to přímo v Dejvicích,” popisuje organizátorka Míša Militká. Vznikl tak samostatný festival, který kombinuje kapely, experimentální divadlo i deskové hry. Budou se majálesové oslavy dál rozpadat do jednotlivých kampusů, nebo budou pražští studenti slavit společně?

Koordinátorka Lesamáje Kateřina Bednářová z VŠCHT dodává, že za motivací udělat studentský festival v dejvickém kampusu stála i nespokojenost s konceptem majálesu v Letňanech. „Studenti na tomto festivalu hrají až druhořadou roli, jedná se spíš o hudební festival než o majáles, jak bychom ho chápali my a jaký byl ten původní koncept majálesů z 60. let,“ vysvětluje. „Když jsem před třemi lety Pražský majáles navštívila a vstoupila do zóny, kde měly být představené studentské spolky, tak tam bylo ticho, pusto, prázdno. Je to hlavně o hudbě, jsou sponzorováni pivovary. Je to hodně komerční,“ dodává studentka informačních studií a knihovnictví Adéla Marková. Obě studentky se shodují, že velkou inspirací pro ně byl také českobudějovický majáles. „Zůstává tam zachovaný princip, že je organizovaný studenty pro studenty,“ říká Adéla Marková. Kateřina zase dodává, že budějovickým majálesem žije celé město celý týden.

Alespoň polovinu vystupujících na Studentském majálesu v Hybernské musí tvořit studenti. V programu jsou divadelní představení, koncerty, ale hlavně tradiční průvod městem, který mimo jiné slouží k vyjádření názorů studentů. „Každý si vezme svůj transparent a může říct, co má na srdci,“ říká Adéla. Dejvický majáles Lesamáj se chce letos zaměřit i na problémy dejvického kampusu. Studenti už delší sobu usilují, aby se z ulice Technická stala pěší zóna. Proto je někdy podle Kateřiny Bednářové potřeba do veřejného prostoru vstoupit. „Myslím si, že majálesy budují nějakou komunitu. Když se buduje komunita, tak se buduje i názor,“ vysvětluje.

A jaké byly jejich osobní motivace k zapojení se do přípravy majálesů? „Já jsem se k organizování majálesu dostala náhodou, když mě můj kolega přivedl na organizační schůzku. Má to pro mě velký význam. Studenti jsou podle mě velká část společnosti a také budoucnost,“ říká Adéla Marková. „Mě odjakživa žene motivace vytvořit něco hodnotného pro ostatní, kreativně tvořit něco pozitivního,“ říká Kateřina Bednářová. „Studentský majáles v Hybernské i Lesamáj jsou dokladem toho, že dochází ke generační obměně. Došlo k přechodu k festivalovému konceptu, my se snažíme přejít zase zpátky a posunout blíž ke studentům,“ dodává.

Co plánují organizátoři studentských majálesů do budoucna a proč je pro ně kromě zábavy podstatné i vyjádření politických názorů studentů? Poslechněte si celou debatu v nejnovějším díle Universa.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.