Czechia je o lásce k lokálním bizárům, respektu k lidem a místní historii

16. listopad 2017

Fotografka, krajinářská architektka a módní návrhářka, to je trojice, která stojí za projektem Czechia. Společně cestují po České republice a na základě lokální historie, architektury a současného způsobu života hledají nový místní folklor.

Jmenovitě tvoří Czechii Kateřina Plamitzerová, Michaela Karásek Čejková a Lucie Králíková. Na první veřejné prezentaci svého projektu v rámci Designbloku ukázaly jeho širší záběr. Nejde jen o to, produkovat jakési novodobé kroje nebo oblečení jimi inspirované. Ke stejně důležitým výstupům patří i autorská fotografie a zaznamenání místních příběhů.

„Na našich výletech si nemůžeme dovolit příliš utrácet, takže bydlíme a jíme levně. Třeba v Sušici jsme byly v místním campu Jitřenka. Vedle fotek a krojů bychom z Czechie rády vytvořily i nezávislý cestovatelný bedekr, průvodce po současných českých specifikách,“ říká Michaela Karásek Čejková.

Do průzkumu místní kultury spadá i lokální levná gastronomie, která dlouhodobě fascinuje i autorky blogu Vývařovna. Na Designbloku proto Czechia a Vývařovna spojily síly. Důkazem toho, že vědí, po čem dnešní český strávník touží, byl během pěti minut vyjedený raut. Vévodily mu smažené řízečky, květák a rybí prsty, majonézová fontána a aspikový dort s matesy. 

„Spojila nás láska k výletům po Česku a slabost pro místní bizáry. Celou věc prostupuje nadsázka a humor. Nehrajeme si na historiky nebo antropology, z velké části jde o naši autorskou interpretaci, i když čerpáme z místních reálií,“ vysvětluje Kateřina Plamitzerová. Zatím se realizovaly tři výpravy, do Třince, Sušice a Mikulášovic, další se v tuto chvíli plánují a budou postupně následovat.

„Pracujeme často s recyklací místního materiálu. V Ostravě jsme v zastavárně zakoupily kilometry záclon, ze kterých vznikla takzvaná ostravská sukně. Je inspirovaná povlávajícími záclonami v jednom ostravském ghettu. Barvily jsme ji mourem a sírou na ostravské haldě,“ říká Kateřina Plamitzerová. Ze všech výprav by vedle fotografií a výtvarnějších krojů měly vzniknout i reálně prodejné produkty, v případě Ostravy to budou žluté „sirné“ ponožky. Jsou ušité z triček z místního sekáče a barvené bylinami.

Z Mikulášovic, ve kterých se vyrábí známé nože rybičky, můžeme na facebooku Czechie vidět fotografie místní architektury a krajiny a také paní, která pracuje v místní večerce. Má na sobě kroj vytvořený z hedvábí a skládacích nožíků.

Poslechněte si, jak vznikal mikulášovický, sušický a třinecký kroj a co dalšího má Czechia v plánu, v rozhovoru s Michaelou Karásek Čejkovou a Kateřinou Plamitzerovou.

 

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka