Deska týdne: Smutné disko Pris. Naše večery jsou sebevědomým českým debutem

9. leden 2018

Pris míchají syntezátory s kytarami, dark wave s písničkářstvím, hluky s intimním diskem a k tomu se nebojí češtiny. Dvojice tvořená Lukášem Grygarem a Tomášem Tkáčem právě vydala album Naše večery, které je (nejenom) o smrti a způsobech, jak se s ní vyrovnávat. První výrazná deska letoška na domácí scéně je tady.

„V životě jsem neslyšel jedinou desku Oceánu, Petra Muka jsem jednou potkal v tramvaji, když ještě žil,“ říká Lukáš Grygar v rozhovoru pro časopis Full Moon. Ale Pris opravdu zní jak temní novoromantici Oceán, což není nic špatného, naopak. Naše večery vedle toho hudebně připomínají předposlední desku amerického zpěváka Marka Lanegana Phantom Radio – je to smutné disko dělané někým, kdo vyrostl na tvrdších kytarách a sjížděl grunge. To sedí i na Pris.

Syntezátory jsou ale důmyslnější než na Laneganově desce, jsou pečlivě zaranžované od Tomáše Tkáče a mají víc žánrových přesahů. Ve skládání textů i hudby se s Grygarem střídají, vzájemně se doplňují – jeden má radši temnější písničkářství a osmdesátkový dark wave, druhý tíhne víc k popovějšímu zvuku současných indierockových kapel, který se hodí pro rádia. Každopádně čerpají z dobrých zdrojů. Je toho tady slyšet víc a ozývají se rané goth-rockové desky Priessnitz, snad taky melancholický bigbít Toyen a chvílemi zas Chinaski, kdyby si ale někdy Malátný a spol. poslechli třeba Animal Collective – to je případ songu Kim.

Pris

Texty jsou terapeutické, biografické. Nevyprávějí příběhy, jsou spíš útržkovité a o pocitech – ukazují situace a vzpomínky jako z deníku. „Kočky a stíny tiše mi našeptávaj, dvě dlaně hlíny a zšeřelej kraj, potoky bílý, ne nejde o jinotaj, zřídla mý síly už nevyvěraj,“ zpívá Grygar v písni Na Hutích a kráčí ve stopách nejlepší tradice českého textařství v čele s ústeckou skupinou Houpací koně. A Naše večery v několika momentech upomenou na poslední desku „Houpáčů“ Kde jste mý přátelé dneska v noci, kde poprvé začali víc používat syntezátory – nutno říct, že Houpací koně jsou s elektronikou mnohem opatrnější než Pris. A obě kapely milují sci-fi klasiku Blade Runner, jedni napsali song o lovci replikantů Deckardovi a Grygar s Tkáčem svůj projekt pojmenovali po jedné z hlavních postav, robotce Pris, hrané v osmdesátých letech Daryl Hannah.

Grygarův zpěv, který je na desce slyšet nejvíc, je položený někde mezi Mukem a Laneganem, není v tom žádná manýra – a jestli, tak tak málo (jako ve skladbách Svítání nebo Julietta), že to nevadí. Album Naše večery je sebevědomým a (v nejlepším slova smyslu) ambiciózním debutem. A pokud měl někdo pocit, že se toho na české scéně loni moc nedělo, do roku 2018 jsme s touhle deskou vykročili dobře.

Hodnocení: 80 %
Pris – Naše večery (Full Moon, 2018)


autor: Miloš Hroch
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.