Děvčátka, na slovíčko, verze 2018. Švédský komiks odhaluje rozměry klitorisu a naučí vás říkat vulva

15. červen 2018

Zatímco vulvě je přisuzována pasivita a často mizí z uměleckých děl coby neestetická, penisu náleží aktivita a pýcha zobrazení v detailu. Tenhle zvyk je tu tak dlouho, že je vnímán jako přirozený. Liv Strӧmquist ve svém komiksu Ovoce poznání odhaluje, že nikoli příroda, ale společnost naučila ženy stydět se za to, co mají mezi nohama.

Švédka Liv Strӧmquist bere se značnou dávkou ironie čtenáře na exkurzi, kde mnoho slavných mužů, od sv. Augustýna po Sigmunda Freuda, usvědčí ze zločinu na ženách, doloží, že jsme jaksi zapomněli, že ženy mají i vnější pohlavní orgán (nikoli jen vnitřní), a nakonec rehabilituje menstruaci. To vše v povětšinou černobílém komiksu s jednou ikonickou barvou – samozřejmě rudou. Ve svém veleúspěšném albu Ovoce poznání dokumentuje střípky historie myšlení o ženských pohlavních orgánech, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli.

Strӧmquist potřebuje sdělit velký balík informací a je otázkou, zda je komiks k tomuto účelu vhodným médiem. Pokud by si např. vybrala filmový dokument, byla by nucena pracovat s mnoha mluvícími hlavami – antropologů, historiků, lingvistů, kunsthistoriků a dalších expertů. S komiksem si zvolila i nutnost pracovat s velkým množstvím textu. Přesto Ovoce poznání nevyvolává pocit hojněji ilustrovaného textu, ale zdařilého reprezentanta devátého umění. Jak se to autorce povedlo?

Z komixu Ovoce poznání

V první řadě důrazem na lettering, ten se vlastně v jejím podání sám stává obrázkem. Nejrůznější stylizace písma – drobná kurzíva, kapitálky, negativ, střídání velikostí i sklonů – vytváří dynamiku odvádějící velmi chytře pozornost od faktu, že bubliny v albu vládnou. Dále kresbou, která původce informací, mluvčí velmi často karikuje a stírá z nich pel historií prověřených autorit. Naopak, stoletími upozaděná fakta dokládá fotografiemi z archeologických vykopávek. V kombinaci s textem pak vytváří dojem na sociálních sítích populárních memů.

Sny mužů a těla žen: Čeští nakladatelé se honí za erotickým komiksem, ale jen za tím pro muže

Z komixu Gulliveriana od autora Milo Manara

Na zlatou žílu devátého umění – erotický komiks – přišli už i čeští nakladatelé a hodlají ji podle svých slov řádně vytěžit. O tuzemské komiksové scéně vysílá zájem o erotiku dvě zprávy: je už dostatečně velká, aby uživila větší množství velkoformátových celobarevných alb. Za druhé: komiks je u nás stále hlavně macho prostor.

Ráda si pomáhá osvědčeným receptem prohození mužských a ženských roli, aby vykreslila, jak nerovné jsou přístupy k mužské a ženské sexualitě. „Muž nemusí toužit po orgasmu při každé souloži. Někdy mu stačí jen cítit bezprostřední přítomnost ženy, vnímat její blízkost a něhu,“ píše Strӧmquist a čtenáři jednoduše ukáže, jak směšné je, když si v rozšířeném tvrzení o ženském orgasmu představí druhé pohlaví. A nakonec několikastránkovým pestrobarevným odlehčením, kdy si odskočí k ilustraci, aby vyprávěla trochu jiný příběh vyhnání z ráje. Pramáti Eva v něm není viníkem, ale obětí a traumata sype jedno za druhým z rukávu.

Je zřejmé, že autorce velmi záleželo, aby se její komiks dostal k co největšímu počtu čtenářů, především nižšího věku. Zvláštní pozornost věnovala dívkám, konkrétně teenagerkám před první menstruací, které se protichůdnými informacemi o svém těle mohou cítit často přinejmenším zmateny. Strӧmquist se živí coby speakerka veřejnoprávní stanice P3 a spontánnost mluveného projevu prorůstá i do bublin. Důležité či zábavné informace pro jistotu opakuje – ostatně jako při práci v rádiu – klidně dvakrát. Výsledkem je živý komiks, který má feeling, jako by si Judith Butler s holkami z Broad City zašly na whisku a probíraly, co dát svým dcerám do vínku. A po takovém setkání je i kocovina plodná.

Liv Strӧmquist v komiksu Ovoce poznání hledá přirozenost ženské sexuality, a přitom s humorem odkrývá balast, který na ni společnost za staletí navalila. Poslechněte si audiozáznam recenze.

autor: Kateřina Čopjaková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.