Digitální detox Radia Wave: Utrhněte se z online řetězu, tolik informací nepotřebujeme

4. červen 2018

Úzkost, deprese, nízké sebevědomí, nespavost a ztráta pozornosti. Nadměrné používání digitálních technologií snižuje kvalitu života. Vzdát se jich ale nejde a nakonec to ani nechceme. Co všechno digitální přetížení způsobuje a jak se mu bránit? Tím se zabývá největší letošní projekt Radia Wave – Digitální detox.

Náš přehled vychází z výzkumů, které byly na téma digitálního přetížení provedeny. Vybrané oblasti komentuje doktorka Zuzana Hubinková, psycholožka, která přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze a působí v akademické psychologické poradně.

Digitální přetížení

Podle společnosti Netmonitor je na internetu 78 procent Čechů, online tráví měsíčně průměrně 47 hodin. Mladší lidé ale mnohem více. Věda zatím nemá jasno v tom, kolik času stráveného s obrazovkami je příliš. Někoho negativně ovlivní hodina denně, jiného čtyři. Jisté ale je, že existuje dobrá míra a že nadměrné nebo nesprávné používání technologií škodí. „Digitální svět je dneska prostředí, ve kterém žijeme,“ říká Zuzana Hubinková. „Bez digitálních pomocníků si nedokážeme představit život. Už bychom to bez nich asi nezvládli. Třeba někteří moji studenti si to nedokáží představit ani na jednu hodinu. Ale nejsem proti používání počítače nebo mobilního telefonu. V určitých situacích je to velice přínosné.“

Jste závislí na internetu? Vyzkoušejte si náš test

sociální sítě - mobil - mobily - žena s mobilem - dívka.jpg

Taky se vám občas stane, že se na sociálních sítích „zapomenete“ déle, než jste plánovali? Cítíte se nervózní, když u sebe zrovna nemáte telefon? Nebo si naopak technologie nepouštíte k tělu? Udělejte si náš test a zjistěte, jak jste na tom s užíváním internetu a sociálních sítí!

Ohrožené generace mladších

Společnost SAZKAMobil zjistila, že první smartphone dostávají české děti nejčastěji v osmi letech. Když dojdou do puberty, tráví na telefonu až tři hodiny času denně, nejvíce psaním s ostatními. S technologiemi v ruce vyrůstají a to má na jejich chování i myšlení vliv. „Pro mladé lidi je to naprosto normální. Starší lidé se s technologiemi teprve učí a nikdy se s nimi nesžijí jako dvacetiletí, ale jsou i výjimky,“ komentuje Zuzana Hubinková. „I starší mohou být závislí. Musíme také rozlišovat technologie v pracovním a osobním životě a to, jak se tyto dvě oblasti propojují.“

Závislost

Podle výzkumu britské organizace The Headmasters’ and Headmistresses’ Conference (HMC), která sdružuje nezávislé britské školy, se 56 % z 5 000 dotázaných studentů obává, že se u nich rozvíjí závislost na sociálních médiích. Neplatí to jen pro sociální média, ale také pro internet jako takový. Závislí můžeme být na online pornografii, hrách, nakupování nebo i seriálech. Podle výzkumu Masarykovy univerzity z roku 2009 je 3,4 % z české populace závislé na internetu a dalších 3,7 % je závislostí ohroženo. „Lidé se občas rádi stávají závislými, je to psychická berlička, když nejsme vyrovnaní a srovnaní,“ vysvětluje Zuzana Hubinková. „Závislost na technologiích je podobná závislosti na nějaké látce. Když ji nemám, cítím nekomfort, je mi špatně. Jsem vyčerpán a mám opravdu příznaky drogové závislosti. Při tvůrčích úkolech nabádám studenty, aby si telefony dali do tašky. V kapse nebo na stole nás pořád svádí. Kdo to nevydrží hodinu a půl, tak radím, aby navštívil odborníka.“

Smartphone - chytrý telefon - focení jídla na Instagram

Úzkosti a deprese

Příliš mnoho času v digitálním světě prokazatelně rozvíjí úzkosti, deprese a snižuje sebevědomí. V USA se počet sebevražd teenagerů mezi 15 a 19 lety věku zvýšil mezi roky 2007 a 2015 o třetinu u chlapců a o polovinu u dívek. Britský Economist spekuluje, že to může být způsobeno nadměrným používáním smartphonů. „Má to dvě dimenze,“ rozděluje Zuzana Hubinková. „Buď si říkám, jak jsou na tom všichni zle, a já se mám dobře. Třeba když sleduji zpravodajství. Ale pokud vidím úspěšné, krásné a perfektní lidi, tak mohu mít snížené sebevědomí a pocity nedostatečnosti. Zacyklím se v myšlení. V tom, že někde existuje jakýsi ideál a mohu začít na internetu lhát, že ho dosahuji.

Překrásný nový online svět

Ve zmiňovaném výzkumu HMC 52 % dotázaných uvedlo, že sociální sítě jim snižují sebevědomí ohledně vzhledu. Výzkum také přišel na to, že 60 % respondentů se domnívá, že si ostatní na sociálních sítích uměle vylepšují svůj obraz. „Život se stává kvůli sociálním sítím představením pro všechny. Ve virtuální realitě se lidem žije snadněji, ale pak nejsou schopni fungovat v normálním životě,“ varuje Hubinková.

Děti a mobily

Mezilidská komunikace

Znáte to a pravděpodobně i děláte. V přítomnosti dalších, třeba i nejbližších, jste na mobilu a „šmatláte“. Organizace Digital Responsibility, kterou založili IT profesionálové ze Silicon Valley, propaguje zodpovědné používání technologií. Na stránkách odkazují na několik studií, které prokazují negativní vliv přílišného používání technologií na mezilidské vztahy, schopnost komunikovat a sdílet intimitu. „Určitě dochází k k sociálním selháváním,“ myslí si Zuzana Hubinková. „Děti, které jsou technologiím vystaveny odmalička, mají problémy v komunikaci s vrstevníky a neumějí hrát nevirtuální hry. Pro děti se doporučuje půlhodina denně. Ale smysluplná, s dospělým průvodcem. Pro některé vysokoškoláky je noční můrou, když je pedagog vyvolá a chce po nich odpověď na otázku, nedej bože z jejich vlastní hlavy. Doporučuji jim třeba číst krásnou literaturu, nejen zprávy na internetu.“

Spánek a pozornost

Podle šetření výrobce mobilních telefonů Huawei 78 % obyvatel Česka používá před spaním mobilní telefon, po probuzení po něm pak sahá 73 %. Mobil mají často na dosah postele. Modré světlo obrazovek ale působí na mozek tak, že omezuje produkci spánkového hormonu melatoninu a zvyšuje produkci stresového kortizolu.

Digitální detox, výzva #1: Běž ven

Digitální detox s Radiem Wave: #1 Běž ven

Kdy ses naposledy zkusil/a úplně odpojit od přísunu informací? Zkus vypnout a jít ven na své oblíbené místo. Posaď se a alespoň půl hodiny vůbec nic nedělej. Nekontroluj telefon, nečti si. Pozoruj, co se kolem tebe děje. Bylo těžké to vydržet? Co se kolem tebe dělo? Co se ti honilo hlavou? Dal/a jsi se s někým do řeči? Dej nám vědět, jaké to bylo!

Kvůli neustálým notifikacím nás počítače a mobilní zařízený vyrušují z pozornosti. Ponořit se zpět do úkolu, který vyžaduje plné soustředění, prý podle studie University of California Irvine trvá 15–23 minut. Schválně si spočítejte průměrný interval mezi notifikacemi, které vás vyruší – e-mailů, messengerů, ze sociálních sítí. Šetření společnosti truconneXion o používání mobilů v zaměstnání zjistilo, že téměř polovina Čechů se řadí mezi „vysokofrekvenční uživatele“ mobilů, kontrolují ho každých 18 minut. „Fyzické obtíže jsou plíživé,“ popisuje Zuzana Hubinková. Při pohledu do obrazovek lidé méně mrkají, vysušují se jim oči. Dlouhé sezení před počítačem přispívá k obezitě. Navíc telefony se nepoužívají tak dlouho, ještě nejsou dlouhodobé studie. Nevíme přesně, jak poškozují zdraví.

Osobní a pracovní čas

Technologie umožnily větší míru práce z domova, vznik kultury digitálních nomádů, kteří mohou pracovat odkudkoliv. Potřebují jen počítač a internet. Zároveň jsme ale kvůli mobilnímu internetu stále na příjmu, je těžší oddělit soukromý a pracovní čas. Koučka a autorka knihy Homo Distractus: A Book to Better Manage Your Tech (Člověk roztržitý: Jak si líp zorganizovat život s technologiemi) Anastasia Dedyukhina píše o „digitálním vodítku,“ na kterém nás mají uvázané zaměstnavatelé. V telefonu máme e-mail i další komunikační pracovní aplikace. Jsem online tam, kde je signál. Pokud budete odpovídat na e-maily i o víkendu a v jedenáct večer, váš zaměstnavatel si na to zvykne.

Zapojte se i do dalších výzev Digitálního detoxu Radia Wave, které vyhlašujeme každý den až do pátku 8. června. Všechny výzvy, reportáže, rozhovory a informace o projektu najdete na wave.cz/detox. Přijďte také na event Digitálního detoxu v sobotu 9. 6. do pražských Kasáren Karlín, kde si můžete zahrát fotbal, plážový volejbal nebo stolní tenis, zacvičit si s Kamilem Filou a poslechnout si Opak Dissu, Please The Trees, Lazer Viking a další kapely a DJs. Více informací zde.

Osobní data a bezpečnost

Co všechno na internetu o sobě zanecháme, a ani o tom nevíme? A jak rychle je schopný ajťák najít a vytvořit náš zneužitelný digitální profil? Tím se zabýval zpravodajský web Českého rozhlasu iROZHLAS, který dokonce dohledal rodné číslo figurantky.

„Schopnost vás neustále sledovat je v samotné DNA celého internetu,“ myslí si redaktor Radia Wave Matěj Schneider. Neustálým sdílením, psaním a surfováním o sobě vytváříme digitální stopu, kterou mohou zneužít vlády, soukromé firmy, hackeři nebo kdokoliv schopný získávat data.

Poslechněte si rozhovor se Zuzanou Hubinkovou, ve kterém je řeč i o problémech, které trávení času online způsobuje vysokoškolákům, a o nereálných obrazech, které o sobě na sociálních sítích vytváříme.

autor: Petr Bouška
Spustit audio

Více o tématu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.