Dohoda o TTIP je potvrzením cenné vazby s USA, říká komentátor Jan Macháček

Mohli bychom na úvod v hrubých rysech říct, co představuje TTIP?Asi si to můžeme nejjednodušeji představit na příkladu toho, jak vypadala Evropská unie nebo ještě dříve Evropské společenství před vytvořením společného evropského trhu. Většinu regulací si řídil stát ve své dikci, platila se cla, byly i mimocelní bariéry obchodu. Teprve vznikem evropského společného trhu byly tyto věci odbourávány. Evropský společný trh se reguluje úplně jinak, má úplně jiná obchodní pravidla, než mají Spojené státy nebo Kanada, představme si to ideálně tak, že až tato dohoda bude platit, tak budou ta pravidla podobná a jednotná a ze dvou trhů bude jeden. I když tak ideálně jako v pohádce to vypadat nebude.

Čtěte také: Transatlantická dohoda posílí velké hráče. Doufám, že přijata nebude, říká Ilona Švihlíková

Předpokládám tedy, že je podle vás výhodné pro státy Evropské unie na tu dohodu přistoupit.Záleží na tom, z jakého pohledu se na to díváme. To, co je výhodné pro jednu konkrétní skupinu, může být nevýhodné pro jinou. Jde také o to, že stát má svoje geopolitické a strategické zájmy a má je i Evropská unie, důležitá je i otázka kulturní – tyto dva kontinenty, které k sobě mají kulturně blízko, se ještě více sblíží. Je nutné to vnímat i v souvislosti s nárůstem islámu, vzrůstající ekonomickou mocí Číny, Asie, Indie. Nejde tedy jenom o součet zájmů, o to, co chce která korporace, jde o to, že ty kontinenty by se měly sblížit, je to politická věc, v dobrém slova smyslu. Nejde jen o sčítání zájmů obchodníčků, obchodníků, ministrů a tak dále, vždycky někdo prohrává a v téhle gigantické dohodě také půjde o to, že někdo vypadne ze hry, někomu to ale zase pomůže. Pro toho jednoho človíčka, který pracuje v nějaké firmě, která prohraje, to bude nepříjemné, ale někdo jiný zase bude profitovat. Takhle si to představuju já.

Tím jsme se dostali k jedné z námitek: lokální podniky budou podle kritiků znevýhodněny, naopak velké firmy budou mít výhodu. Psal jste do Respektu text, ve kterém nesouhlasíte s Janem Kellerem, který upozorňoval na možná omezení například farmářských trhů. Není to ale jenom Keller, kdo vyslovuje něco takového, například environmentální ekonomka Naďa Johanisová z Fakulty sociálních studií tvrdí, že lokální potravinová ekonomika bude ohrožena – lokální, sociální a environmentální hlediska nebude pro firmy žádoucí uvádět, například při veřejných zakázkách. Není to tedy přece jen něco, z čeho bychom přesto měli mít strach?Nejsem znalec jako paní ekonomka, ale nejsem si úplně jistý, že její názor se zakládá na detailních důkazech, museli bychom se na to podívat podrobněji. Já jen zopakuju, co jsem psal v tom článku (a také jsem zrovna z Ameriky přijel, jezdím tam často a sleduju to): farmářské trhy, které jsou tady na každém pražském obvodě, jsou i v New Yorku, je to obrovsky oblíbená věc. Trhy se tam rozmohly podobně jako u nás, je to fenomén, i všechno, co je bio, je populární, to je skoro náboženství.

Jan Macháček - Respekt |foto: Khalil Baalbaki

Jestli si někdo myslí, že Evropa je přeregulovaná, tak to není pravda, jestli je někdo posedlý různými hygienickými regulacemi nebo návody pro spotřebitele, tak je to Amerika. Představa, že Evropa je přeregulovaná a v USA vládne kapitalismus bez pravidel, je úplně na hlavu postavená, tak to vůbec není, každý, kdo do USA jezdí, tak to ví. Podstatný aktuální aspekt je i ta ruská agrese na Ukrajinu a na Krym, která mění hru, zrovna teď je možná doba, kdy bychom měli mít zájem na tom, aby se Evropa k USA přibližovala, místo aby se od nich oddalovala.

Poznámka k tomu, co jste říkal: farmářské trhy jsou populární tady i tam, ale jde spíš o to, že velké firmy budou zvýhodněny a budou soutěžit s podniky, které reprezentují něco lokálního a specifického, to je jádrem té námitky.Mně připadá, že to samé se říkalo v rámci společné evropské zemědělské politiky, že bude ničit a válcovat. Globalizace, která vytváří v některých ohledech tlak na zestejnění, na nějakou uniformitu, tak ten tlak vyvolává poptávku na to si kupovat lokální zboží, je to prostě reakce na globalizaci, vedle McDonaldu máte prostě poptávku i po restauracích, které prodávají místní potraviny a mají nějakou tvář, a ty tu také existují, tlak na zestejnění vyvolává tlak na rozmanitost, když se projdeme po Praze, tak to přece vidíme.

Odhad obchodních výhod TTIP |foto: Creative Commons licence 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0)

Pojďme ještě k hlavní námitce, která se týká doložky investor–stát, ta umožňuje investorům žalovat státy, pokud mají pocit, že jim jejich legislativa ohrožuje jejich zisky. Nejsou právě arbitráže něčím velmi škodlivým pro státy, něčím, co by se mělo brzdit a omezovat?Tak zatím ještě nevíme, co všechno v té dohodě je, nebo není, protože ta její příprava je tajná, což je také jeden z aspektů její kritiky. Nepředstavujme si to ale tak, že když se někomu nebude něco líbit ve vztahu ke státu, že se nemůže soudit v rámci jednotného trhu.

Jde o to, že ČR je už teď velmi vysoko na žebříčku žalovaných zemí a tato dohoda arbitrážím poskytuje další prostor.Myslím si, že to je docela dobře, že Česká republika bude muset mít takový první řád, aby to nezavdávalo důvod k tomu, že se někdo bude arbitrovat, pokud máte na mysli případy, kdy si investor stěžuje na to, že byl poškozen nějakým zákazem státu.

Demonstrace proti TTIP, dohodě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství |foto: Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 Generic

Spíš druh arbitráže, kdy si investor stěžuje, že ho na jeho zisku krátí například nějakým způsobem nastavená environmentální nebo jiná legislativa.Na to neumím odpovědět, protože takovým znalcem toho, co se připravuje, nejsem. Ale dovedu si představit, že u toho jednání nejsou jen zástupci firem, ale i zástupci vlád. Představa, že sem přijedou nějaké stroje a začnou tady těžit, je absurdní. Podle mě ty dohody budou mít rozumné dimenze, to, že jsou tajné, neznamená, že si je pro sebe dělají nějaké korporace, tu dohodu chtějí uzavřít státy. Předpokládám, že pokud máme vlády, tak jsou kompetentní, hlídají si to a starají se o to.

Neznepokojuje vás možnost úpravy pracovněprávní legislativy v důsledku uzavření TTIP, tedy možné snížení standardů práce a ochrany zaměstnanců?Já to ale nevím, jestli by se měly snižovat, mohou se snižovat jako ekonomický důsledek. Ale rozhodně se žádná země nebude zavazovat k tomu, že změní regulace svého trhu práce. V tomhletom ještě Evropa nevytvořila jednotné podmínky ani sama pro sebe, existuje na to tlak, ale pořád se to nestalo. Mně to připadá, jako kdybychom se báli, že my Evropané jsme slabí a ta silná Amerika nás převálcuje. Ono to ale může být v mnoha ohledech naopak a naopak my na tom můžeme profitovat, Amerika je v mnoha ohledech zaostávající nebo nedostatečně dynamická.

Pro vás je to tedy potvrzení vazby, která je pro nás velmi cenná?Pro mě je cenná. Obzvlášť v té aktuální situaci, s ohledem na nová ohrožení, která se na hranicích Evropy objevují.