Fantasy romány Aliette de Bodard mění Paříž ve skládku padlých andělů

18. červenec 2018

Postkatastrofická Paříž se proměnila v odkladiště nepohodlných božstev. Z nebe padají andělé a ulicemi se potulují hodnostáři z říše Nefritového císaře. Magie se doluje přímo z mrtvol nadpřirozených bytostí a ve znečištěném prostředí spolu soupeří o moc řády padlých andělů a podvodní říše asijských božstev. Spisovatelka Aliette de Bodard ve své knižní sérii Dominium Padlých andělů představuje hodně neobvyklou srovnávací mytologii.

De Bodard je autorka vietnamského původu, která vyrůstala v Paříži a píše v angličtině. Není proto divu, že se její romány často zabývají střety různých civilizací a kultur. Napsala rozsáhlou povídkovou sérii z alternativní reality, kde se na jihu Spojených států rozkládá mocná aztécká říše, a mezi středoamerickými indiány se odehrává i její románová trilogie Obsidian and Blood.

V češtině si můžeme od de Bodardové přečíst první dva díly jejího nového cyklu Dominium Padlých andělů. První díl Řád zlomených křídel, za který autorka dostala cenu Britské asociace science fiction, vyšel loni a pokračování Řád věčných trnů v letošním roce.

Obě knihy upoutají především originálně vymyšleným alternativním univerzem. Z nebe tu padají andělé, kteří nemají žádné vzpomínky na svou předchozí existenci. Na zemi jsou to sice tělesné, ale stále velmi mocné bytosti. Jejich těla totiž představují zásobárnu magické energie, kterou je ale možné z jejich končetin a orgánů získat a dál využívat. Andělé kolem sebe shromažďují své přívržence a zakládají řády, které spolu bojují o moc. Děj se odehrává v Paříži, která byla totálně zdevastovaná dávnou válkou a žije v ní i řada Asiatů zavlečených do konfliktu z francouzských kolonií. Kromě obyčejných lidí mezi přistěhovalce patří i tvorové z asijské mytologie, kteří ovládají jiný druh magie než andělé, založený na síle čchi přítomné v přírodních živlech.

V Kalábrii: Autor Posledního jednorožce ukazuje, že lidé nesahají jednorožcům ani po kopyta

Jednorožec, veverka  a myš (ilustrace z let 1670–1690)

Problémy soužití mafiánů, jednorožců a stárnoucích farmářů na jihu Itálie se rozhodl zkoumat americký spisovatel Peter S. Beagle ve své útlé knize V Kalábrii. Spisovatel, který se proslavil románem Poslední jednorožec, se v ní znovu vrací nejen ke svým oblíbeným mytologickým stvořením, ale také k otázkám smrtelnosti, pomíjivosti a vztahu modernity a tradičního způsobu života.

Při čtení této zápletky si můžeme vzpomenout na postmoderní příběhy z devadesátých let, které míchaly křesťanskou mytologii se současnými reáliemi – k nejlepším patří filmová série Proroctví, komiks Preacher nebo japonská manga Angel Sanctuary. Dominium Padlých andělů je v podstatě fantasy o palácových intrikách, magických artefaktech a mocných čarodějných bytostech, ale zároveň díky přítomnosti bytostí z různých náboženství působí příjemně exoticky. Autorce se navíc do příběhu podařilo dostat narážky na několik temných kapitol francouzské historie. Zejména ve vyzrálejším druhém díle se naráží na francouzské kolonialistické vpády do Vietnamu v devatenáctém století nebo na katastrofální životní situaci dělnické třídy v Paříži téže doby (autorka jako jednu z inspirací cituje román Émila Zoly Zabiják).

Dominium Padlých andělů si dává záležet na líčení každodenního života v pařížských řádech a prokreslování nejednoznačných a neheroických postav. Není to tedy žádná akční fantasy řežba, ale naopak zádumčivé vyprávění o světě, který se proměnil ve skládku bytostí, se kterými si jejich božští stvořitelé nevěděli rady. Popisnost vyprávění se občas zadrhne v opakování už známých skutečností (například to, jaké parfémy používá anděl Asmodeus, si v obou knihách připomínáme opravdu zbytečně mnohokrát). Přesto je to série, která v současné fantasy literatuře určitě vyniká.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka