Genderová studia a podobné obory. K čemu?

„To je prostě otázka, do jaké míry má být škola, když to hodně zjednodušeně řeknu, přípravkou pro další zaměstnání,“ říká Dita Jahodová, doktorandka genderových studií na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a pokračuje: „Genderová studia nutně nemusí být vždy tou přípravkou, a není to na škodu. Právě proto, že poznání může být velmi hodnotné pro můj vlastní život.“

Právě o tom často studium takto netradičních i těch běžnějších humanitních oborů bývá. To ovšem neznamená, že by fakulty podobné studium neměly otvírat a že většina absolventů skončí na úřadu práce. Podle statistiky Střediska vzdělávací politiky UK byla průměrná nezaměstnanost absolventů filozofických, společenskovědních a humanitních fakult v České republice v posledních pěti letech v průměru pět procent.

Jen pro srovnání, průměrná nezaměstnanost absolventů ČVUT byla v roce 2010 stejná. Běžná otázka v uvozovkách starších a zkušenějších „a co s tím hodláš dělat?“ tak pod tíhou podobných statistik bledne v koutě. Navíc obory jako genderová studia, která se zabývají rovnými příležitostmi mužů a žen ve společnosti nebo na pracovišti, jsou prospěšné celé společnosti.

Učení (ilustrační foto) |foto: Free Digital Photos

„V současné době realizujeme projekt zaměřený na sexistickou reklamu spolu s organizací Nesehnutí. Projekt se zaměřuje na zvyšování povědomí o tom, co vůbec sexistická reklama je, jakým způsobem ji rozpoznat. Spolupracujeme také s Radou pro reklamu a RRTV. Jinak realizujeme genderové audity ve firmách. Vypracovávali jsme plány rovnosti – jakým způsobem mohou firmy implementovat slaďování pracovního a soukromého života do praxe,“ říká Dita Jahodová, která pracuje v organizaci Otevřená společnost.

„Je to právě hrozně důležité pro kritickou reflexi. Pokud nejste schopen pochopit, na jakých principech diskriminace a nerovnosti vznikají, je složité je potom odstraňovat nebo je vůbec vidět. Ti lidé, kteří genderová studia absolvují, se mohou věnovat různé činnosti, do které mohou tu genderovou perspektivu vnášet.“ Často to bývá třeba personalistika, která má společenství firmy na starosti.

Fakulta humanitních studií UK, která je za své studijní obory pranýřována nejvíc, nabízí podobných zdánlivě neužitečných oborů víc. Vedle klasického studia humanitní vzdělanosti lze studovat třeba orální historii, sociální a kulturní ekologii nebo francouzskou a německou filozofii.

Své netradiční obory má také Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vyučuje se logika, estetika, po čtrnácti letech byla loni otevřen obor indonesistika a z filologických specialit třeba staroislandština nebo tibetanistika.

„Není to samozřejmě otázka života a smrti, mít tady tibetanistiku. Nicméně když přijdete do nějakého běžného knihkupectví, tak se na vás z regálu vyvalí stovky knih, které jsou Tibetu věnované, a z naprosté většiny jsou to velmi špatné překlady. Jsou plné lží, výmyslů a podobně. Mít tady alespoň několik lidí, několik odborníků, kteří se v daných záležitostech vyznají, je určitě dobré pro celou společnost,“ říká zakladatel tibetanistiky Daniel Berounský.

Studenti |foto: Fotobanka stock.xchng

„Mongolistika a tibetanistika jsou v lecčem podobné a můžou lákat takové lidi, kteří nehledají svoji budoucnost v nějakém materiálním zajištění, protože to tyhle obory příliš nepřinášejí. Často jsou to lidé poměrně romantičtí.“

I proto se dá studovat vysoká škola a i s podobnými obory lze najít zaměstnání, ačkoli nemusí být zrovna v oboru. Jen 67 % absolventů humanitních oborů skončí při práci v oboru, jen málokdo ale ví, že se jedná o stejné číslo jako u absolventů škol s ekonomickým zaměřením.