Hergot! Renegades 10: Přijetí ateismu jako zformátování harddisku

Křesťanství ve specifické tradici Českobratrské církve evangelické bylo v Lukášově rodině přítomné především díky jeho otci Janu Balabánovi. Chození do kostela, nedělní škola, evangelické tábory – to vše mělo zajistit kontinuitu rodinné víry. Během svého dětství ji Lukáš zcela přirozeně vstřebával. Tehdy nic nenasvědčovalo tomu, že by o ní v dalších letech měl začít byť jen pochybovat. První otřesy náboženského přesvědčení nastaly v době studií v Brně. Setkání s katolíky jej konfrontovalo s odlišnou tradicí, následkem čehož byla narušena Lukášova představa o výlučnosti jeho vlastní víry.

Další střet s odlišným názorem mu zprostředkoval profesor na semináři o britské kultuře, který na hodině náboženství v Británii studentům promítl část přednášky známého evolučního biologa, etologa a ateisty Richarda Dawkinse. Lukáš byl Dawkinsovými názory silně pohoršen. Možná že ale právě tehdy byla Lukášova víra zasažena do té míry, že začal proces postupné ztráty náboženské orientace, proces, který dnes Lukáš nahlíží jako z velké části nevědomý.

Hergot! Renegades 9: Od Háre Krišna k pravoslaví

• Upravit
• Smazat

V seriálu Renegades o lidech, kteří změnili nebo opustili svou náboženskou víru, si tentokrát povídáme s Petrou Annou Cihlářovou. Ta se dnes hlásí k pravoslavnému křesťanství, ale prožila čtyři roky v komunitě Háre Krišna. Jak tato na první pohled neobvyklá cesta vypadala?

Důležitou roli v Lukášově vývoji sehrál i internet. Díky němu mohl sledovat relaci The Atheist Experience, kterou mu doporučil jeho kamarád. The Atheist Experience je pořad vysílaný z texaského Austinu, jenž se věnuje náboženským tématům z ateistické perspektivy. „Já jsem si ateisty vždycky představoval jako dost zahořklé, zlé lidi. Myslel jsem si, že jsou samolibí a podobně. Tady jsem ale viděl fajn usměvavé lidi nepodléhající hněvu. Všetečné otázky převážně křesťanů zodpovídali velmi bravurně,“ popisuje Lukáš svoje pozitivní překvapení. Zpětně tento pořad vidí jako počátek vědomého nakročení na cestu k ateismu. „Dalo by se říci, že tenhle pořad mě dost ovlivnil, že to byla jakási první jiskra, kdy jsem skutečně začal vážně uvažovat o tom, že je možná náboženství v mém životě tak trochu navíc, že je pro mě spíše než pevností vězením.“

Ačkoliv Lukáš připouští, že v sobě stále do jisté míry nese otisk křesťanství, hlásí se dnes k ateismu. Osobně na něm nejvíce oceňuje, že mu umožnil „zformátovat harddisk“ – vyčistit mysl a uvolnit v ní tak místo pro věci, které ho vždycky zajímaly. Umožnil mu také vytvoření prostoru pro život, který by mohl žít podle svého, aniž by za něj byl jakkoliv souzen.