Hostina českého designu na Designbloku: Bylinky, fonty a sci-fi
Designblok patří už devatenáct let ke stálicím, které české veřejnosti zábavnou a přitom reprezentativní formou představují český i zahraniční design. I letos dal vedle velkých značek prostor studentským a mladým projektům. Přestože prestižní přehlídku předčasně ukončila vichřice, která odnesla část střechy Průmyslového paláce, stihlo ji v prvních dvou dnech navštívit podobné množství lidí jako za celé konání v loňském roce.
Ve vstupní hale Průmyslového paláce na pražském Výstavišti se návštěvníci vozili na kolotoči v sedačkách z cukrové vaty a skákali po obřím barevném želé. Kolem hlavní stage, která hostila performance, koncerty a módní přehlídky, se tyčily obří padající dorty. Přehlídka designu, kterou propagovaly plakáty s dortovou bitvou, dala jasně najevo, že Designblok chce být zábavnou sváteční atrakcí pro celou rodinu. A celé rodiny také na pražské Výstaviště vyrazily.
Mezi návštěvníky, kteří nad vystaveným designem spíš kroutili hlavou a nejvíc oceňovali cateringové stoly, které nebyly součástí výstavy, se expozicemi procházela i řada teoretiků, kurátorů, novinářů a obchodníků z Česka i zahraničí, kteří se pravidelně na Designblok sjíždí. A pravidelně se jim prostřednictvím soutěže Diploma Selection představuje také mladý český design, aby se o našich talentech vědělo i v zahraničí.
V soutěži Diploma Selection s ostrou mezinárodní konkurencí si letos hlavní ceny odnesly dvě polské designérky, v produktovém designu Anna Banout a v oděvním Uta Sienkiewicz. Nejlepším českým výsledkem bylo druhé místo v kategorii oděvní design, na které se prosadila absolventka UMPRUM Lenka Vacková s recyklovanou kolekcí svetrů a koberců.
Vedle jídla, které bylo oficiálně stanoveným tématem Designbloku, vynikaly další trendové leitmotivy. Výrazný byl zájem o svět bylin, rostlin s léčivými nebo magickými účinky a také fascinace historií. Obojí se spojilo v čokoládách od Rozbíjím se, které mi představila Kateřina Tomišková: „Jde o kolekci Síla bylin, inspirovanou Hildegardou z Bingenu, vizionářkou z dvanáctého století, která dalece přesáhla svoji dobu. Byla to filosofka, autorka chorálů a velká znalkyně moci bylin a minerálů. Byliny se promítly do dvou hořkých čokolád, jedna je s estragonem a šafránem a druhá s trávou tomkovicí vonnou a se šípkovým prachem.“
Alchymií a kouzlem rudolfínské Prahy se inspiroval návrhář Miro Sabo pro kolekci balzámů A.LAB, a tajemná kniha, která byla údajně součástí rudolfínských sbírek, zaujala designérku Nastassiu Aleinikavu. Šperky navržené ve spolupráci s módní značkou Lake interpretují rostliny z Voynichova rukopisu. „Jde o ilustrovanou knihu napsanou neznámým písmem v neznámém jazyce. Je plná botanických kreseb záhadných květin, které nikdo nikdy neviděl a nenašla se pro ně žádná analogie v přírodě,“ popisuje Nastassia Aleinikava, která vedle botanických broží a šperků představila také brýle s estetikou sedmdesátých let a sci-fi, ovlivněné knihou Sní androidi o elektrických ovečkách? od Philipa K. Dicka.
Mystická botanická vlna dlouhodobě unáší i další české designéry, jako jsou Janja Prokič nebo Hanuš Lamr. K novějším přírůstkům patří konceptuální rostlinářství Haeneke, které letos léčivými bylinami zazelenilo piazzettu Národního divadla.
K silným tématům současného designu patří fonty. Rotující prostorová písmena jako velké osvětlené kovové skulptury nebo elegantní keramické vázy a nádoby představilo studio Superior Type. Fonty vyražené do látky, které působí dojmem krajky, zapracoval do pánské streetwearové kolekce nizozemský designér Teun Seuren. Nápisy figurují i v nové kolekci Hany Zárubové, která se jinak většinou drží minimalistické čistoty a své koncepty komunikuje hlavně střihovou konstrukcí oděvů. Inovativní pojetí písma převedla do šperku Eliška Lhotská. Na základě tahů prstů při intuitivním psaní slov na displejích mobilů vytvořila abstraktní trojrozměrné symboly, znaky konkrétních slov.
Z retro inspirací vynikala spolupráce mladého umělce a nadšeného sběratele vintage brýlí Ondřeje Viceny s tradiční českou továrnou na výrobu brýlí. Ve společném projektu Optiqa Okula oživují přes padesát let staré stylové modely. „Jde o spolupráci s továrnou Okula Nýrsko. Kolekce je inspirovaná celuloidovými brýlemi z jejich výroby v šedesátých letech. Jde o dva základní typy v různých barvách, s názvy OV 1 a OV 2. Jsou jen vyrobené z acetátu celulózy a mají odolné nýtované panty. Mají připínací sun clipy, které jednoduchým přicvaknutím promění dioptrické brýle na sluneční,“ vysvětluje Ondřej Vicena.
Jako třešničku na závěr bych ráda zmínila vtipnou a hravou novinku od Teresy Rosálie Kladošové a Anny Štěpánkové. Pod značkou Chopit vytvořily ručně tkané, tvarově a barevně expresivní koberce, které jsou poctou ruční práci. „Lákalo nás vzdát hold rukám, protože s nimi pracujeme. Chtěly jsme to ale posunout trochu do absurdna, takže je tu třeba preclík z rukou, ruka jako vidlička v omáčce nebo rukosalám,“ popisuje Anna Štěpánková.
Projekty jako Chopit naznačují, že český design se pomalu dostává přes přísný konceptuální minimalismus. Po období definování základních linií a objemů začíná experimentovat s detaily, hravostí a humorem, které jsou vlastní třeba italskému nebo skandinávskému designu.
Vedle výstav jsou už tradičně součástí Designbloku i módní přehlídky, o kterých se dozvíte víc v pořadu Modeschau. Exkluzivním hostem vysílání bude ředitelka a zakladatelka Designbloku – Jana Zielinsky, se kterou připomeneme proměny prezentace módy na Designbloku od začátků až do současnosti. Není bez zajímavosti, že Designblok měl v minulosti několikrát vlastní Fashion Week a jako první v Česku rozjel jarní edici Pražského týdne módy.
