Hudba jako terapie tancem. Máma si v těhotenství pouštěla Vanessu Mae, říká hudebník Hynek Uher

2. červen 2020

Do studia se málem nedostal. Teploměr na vrátnici mu změřil nad 36,5, protože běžel, aby vysílání vůbec stihl. Vůbec bychom se nedivili, kdyby měl zpěvák a producent Hynek Uher konstantní horečku. Tenhle kluk má smysl pro drama a taky velkolepé sny. Jestli si je splní, bude z něj nepochybně hvězda.

Teď už si říká Princip, z uplynulého ročníku hitparády neobjevených ho ale určitě znáte pod jeho civilním jménem. Všechny nás nadchl jeho II. Track, melancholická diskotéka, kterou jsme chválili a zároveň si trochu dělali srandu z toho, že její autor nemá zrovna vysokou představivost, co se názvů týče. Pak se ukázalo, že je všechno trochu jinak. Pecka, která rozesmutní celou diskotéku, pojednává o tom, jaké to je, být odsunutý na druhou kolej. 

„Terapie, to je to slovo!“ nadchnul se ve studiu Hynek, když jsme probírali, proč vlastně skládá písně. Ze svých songů dělá deníkové zápisky a vždycky prý začíná u textu. A pak si stěžuje, že je lidi moc neposlouchají. Může si za to ale sám, nemá si dělat taneční beaty a vůbec tak dobrou produkci. 

Poslechněte si Startér, ve kterém jsme představili jednoho z nejšikovnějších umělců uplynulé hitparády, Hynka Uhera aka Principa. Dočkáte se i Vanessy Mae nebo zbrusu nového Hynkova singlu.

autoři: Jonáš Zbořil , Jakub Kaifosz
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.