INTRO: Projekt Zeal & Ardor rozbíjí okovy žánrů. Black metal seznámil s černošským gospelem

18. červenec 2018

Do cinkání řetězů sbor prozpěvuje, že ďábel je laskavý a dobrý, a atmosféra evokuje plantáže amerického Jihu před zrušením otroctví. Jemné piano připomínající touhu po svobodě náhle protnou zkreslené kytary odrážející nevybitou frustraci, jíž otroci trpí. Nejde o raritní nahrávku spirituálů, ale skladbu projektu Zeal & Ardor, v jehož čele stojí Švýcar Manuel Gagneux. Na novince Stranger Fruit spojuje black metal s vlivy černošských gospelů a dřevního blues.

S jistou mírou nadsázky se dá říci, že Manuel Gagneux byl k fúzi těchto dvou stylů předurčen už rodinným prostředím. Jeho otec je Švýcar, matka Afroameričanka. Byť Švýcarsko není blackmetalovou velmocí, země dala scéně zásadní kapely jako Hellhammer nebo Celtic Frost. Společně se skupinami ze severu Evropy jako Burzum nebo Darkthrone je Gagneux přijal za své během dospívání. Podle jeho slov ho matka postupně „pošťouchávala“ k černošské hudbě, nicméně na to před založením Zeal & Ardor v roce 2016 hudebník nekladl příliš důraz. Pomyslný bluesový kánon si Gagneux doplňoval, až když rozjížděl svůj současný projekt – a připomnělo mu to náhodné brouzdání po internetu, kde vedle sebe uviděl nálepky černošská hudba a black metal. Tady mu to secvaklo, výsledkem bylo EP Devil is Fine z loňska a koncept rozpracovává na letošní nahrávce Stranger Fruit.

Zeal & Ardor není jen provokativní pokus, jak kombinovat dva na první pohled neslučitelné směry. Obrovským zdrojem inspirace byl Gagneuxovi poslech nahrávek, které pořídil americký etnolog Alan Lomax přímo na americkém venkově v první polovině 20. století. Inspirovaly ho zvukové dokumenty z amerických káznic, kde dostaly zlidovělé chorály otroků na plantážích novou dynamiku, když si je prozpěvovali černí vězni při neméně náročných pracích. Často na Lomaxových nahrávkách lze slyšet sborové zpěvy do monotónního rytmu připomínajícího zvuky krompáčů a lopat.

Zeal & Ardor

Z původně jednočlenného projektu se stala plnohodnotná kapela. Gagneuxe v ní doplňují švýcarští hudebníci – kytara, basa, bicí a doprovodné vokály. Hlavním mozkem však zůstává Gagneux a prostřednictvím Zeal & Ardor tematizuje, jak historická zkušenost s otroctvím ovlivňuje současnost. Název letošní desky Stranger Fruit odkazuje ke slavné písni Billie Holliday Strange Fruit, která popisuje těla oběšených otroků, houpající se na větvích stromů jako zvláštní ovoce. Gagneux představuje aktuálnější verzi skladby, v titulní skladbě upozorňuje na policejní brutalitu ve Spojených státech a líčí prostřílené maso „divnějšího ovoce“. Popisuje pocity nejistoty a paranoie, že tam venku čeká někdo, kdo nám chce ublížit.

Podle Gagneuxe mají k sobě oba žánry blíž, než se na první pohled může zdát – oba totiž podobně pracují s hněvem a smutkem. Otroci schovávali veškeré negativní emoce a zážitky nasbírané z bezútěšných míst za povzbuzující melodie, které jim měly pomoct přežít těžké chvíle, ale původní zkušenost s otrokářskými loděmi křižujícími Atlantik z písní nezmizela. Black metal hněv staví na odiv, chlubí se jím a ventiluje ho. Jeho agrese vychází z primitivních instinktů, které v sobě každý potlačuje. Za symbol tohoto utlačování si vzal křesťanství. Proto se v black metalu tak staví na odiv vypjatý individualismus.

„Když někdo zpívá veselou píseň, a zároveň z něho cítíte, že trpí, je to pro mě mnohem více intenzivní, než když se někdo snaží o to, být smutný nebo naštvaný,“ řekl Gagneux v rozhovoru pro Billboard. Spojení dobře ilustruje píseň Row Row, která začíná bezmála rockabilly popěvkem doprovázeným rytmickým tleskáním a za předjímání ostrých kytar se rázem mění na blastbeatové inferno. Jsou to dvě tváře téhož.

Svým způsobem Zeal & Ardor oživují i úplné počátky heavy metalu. První metalové kapely totiž hojně čerpaly z blues. Dokladem je i používání bluesového tritónu, který proslavili například Black Sabbath svou stejnojmennou písní. I přes určité novátorství je tak hudba Manuela Gagneuxe jakýmsi návratem ke kořenům žánru.

Metalové puristy Zeal & Ardor nejspíše pobouří. „Podle mě se black metal trochu vzdálil své původní filozofii – dělej si, co chceš,“ sdělil Gagneux webu Revolver. Lpění na žánrech a vyhýbání se odlišným hudebním vlivům je podle Manuela Gagneuxe zpátečnické. Míšení black metalu s prvky jiných než euroamerických kultur už nyní předvádějí například Thajci Chthonic, Indové Demonic Ressurection nebo asyrsko-aramejská skupina Melechesh.

Zeal & Ardor není prvoplánový bizár, album Stranger Fruit můžeme oloupávat a nacházet nové vrstvy, které byly pod slupkou zprvu skryty. Pro black metal Zeal & Ardor objevili témata, která byla v záplavě obrácených křížů nebo hustých hvozdů opomíjená.

INTRO je nepravidelný seriál Radia Wave, ve kterém vám chceme představovat začínající a zatím nepříliš známé hudebníky a vycházející hvězdy aktuální popové i experimentální scény z celého světa.

autor: Štěpán Šanda

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.