Islandský režisér Rúnar Rúnarsson: Další díl Rychle a zběsile bych nikdy nenatočil

16. listopad 2017

Rúnar Rúnarsson se během návštěvy studia Radia Wave většinu času neusmíval. Naplňoval stereotyp Islanďana, který zachmuřeně přemýšlí a poté nečekaně komplexně odpoví na otázku. Něčím se podobal hlavní postavě svého prvního filmu, citlivého dramatu Vulkán. Stejně jako sedmašedesátiletý Hannes i Rúnarsson působí jako uzavřený a nepříliš hovorný muž, který nedává najevo své pocity.  Do Prahy přiletěl jako host studentského festivalu FAMUFEST.

Islandský filmař už jako mladý maloval, psal poezii a věnoval se DJingu. Nic ho ale nechytlo tolik jako film, který všechno, co si vyzkoušel předtím, kombinuje. První krátký film natočil ve svých šestnácti letech. „Člověk se může na Islandu dostat poměrně daleko bez peněz, můžete pokračovat a natáčet, ale v určité fázi už je dobré, abyste se učili více, rozšiřovali znalosti a snažili se překonat další překážky,“ říká Rúnarsson. Island sice má takzvanou „přípravku pro filmaře“ – vysoká škola věnující se filmu ale v zemi čítající přes tři sta tisíc obyvatel chybí. Rúnarsson proto studoval na Národní filmové škole v Kodani, mnoho studentů ale také navštěvuje mezinárodní odnož pražské FAMU. Jeho filmy byly nominované na Oscara i Evropskou filmovou cenu, celovečerní debut Vulkán zažil premiéru v Cannes a druhý film Vrabčáci vyhrál hlavní cenu na festivalu v San Sebastianu.

Po škole se Rúnarsson vrátil zpátky na Island. Nabízí se tak otázka, jestli chce po trierovsku zůstat na Islandu. Lars von Trier neopustil rodné Dánsko ani po svých mezinárodních úspěších a donutil zahraniční filmaře jezdit pracovat za ním. Sázka se mu vyplatila a stal se významným v evropském kontextu. „Záleží na tom, jak vnímáte sám sebe, a já se vnímám jako autor. To znamená, že musím mít pod kontrolou všechno to, co dělám. Proto jsem také nikdy nereagoval na nabídky od amerických agentur. Kdybych s nabídkou souhlasil, tak se ze mě stane dělník. Pro mě film není kariéra, ale nutkání. I proto si produkuji vlastní filmy. A to je taky jeden z důvodů, proč je von Trier úspěšný. Má totiž všechno pod kontrolou,“ odpovídá.

Poslechněte si záznam rozhovoru, ve kterém Rúnarsson vysvětluje vliv islandské politiky na život mladých lidí a vzpomíná na islandského studenta Katedry režie FAMU Börkura Gunnarssona a jeho film Silný kafe.

autor: Šimon Holý
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.