Jak by mohl vypadat první kontakt s mimozemšťany? Na setkání se připravuje Čína, křesťané i OSN
Co by se s E.T. stalo v Číně? A neobjeví se létající talíře spíš nad Gobi než nad nevadskou pouští, jak nám vnucují blockbustery? Největší radioteleskop světa loni spustila Čína. Jak přesně se hledá mimozemský život?
„Hvězdná obloha nad námi může zůstat i dalších deset tisíc let prázdná a tichá. Možná se zítra probudíme a na orbitě uvidíme vesmírnou loď velkou jako Měsíc,“ píše Liou Cch’-sin, autor knihy Problém tří těles a jeden z nejvýznamnějších sci-fi spisovatelů současnosti. Liou Cch’-sin je skeptik a před kontaktem s mimozemskou inteligencí varuje. Upozorňuje, že každá civilizace se snaží své konkurenty ovládnout, nebo dokonce vyhladit. Čínští astronomové ale hledí do kosmu s nadějí.
Boží oko v nebeském království
V horách provincie Kuej-čou na jihozápadě Číny sleduje vesmír obří Boží oko. Tak se přezdívá největšímu radioteleskopu světa. V průměru má půl kilometru a čínská vláda kvůli němu přesídlila asi 9 000 lidí, v okruhu několika kilometrů od teleskopu musí být zachován rádiový klid. Boží oko má podle čínských vědců odhalovat tajemství vesmíru, objevovat nové galaxie, pátrat po gravitačních vlnách nebo sledovat radiové emise hvězd a galaxií. A dokáže samozřejmě zachytit i případné rádiové signály vyslané jinou formou života.
Čínská lidová republika dnes po desetiletích technologického zaostávání za Západem investuje do podpory vědy a technologií obrovské částky. Zdejší kosmický program navazuje už na dávnou tradici – moc čínských císařů se odvozovala z mandátu nebes a panovníci měli božské oprávnění vládnout celému světu, císaři se také označovali jako synové nebes. I čínská astronomická tradice je jedna z nejdelších na světě. Dochovaly se tu záznamy staré 3 500 let, včetně možná nejstaršího vyobrazení slunečního zatmění vůbec.
Mimozemšťany nejde vyloučit
Čínští vědci i politici mluví o radioteleskopu v Kuej-čou jako o nejvýkonnějším na světě, v chilské poušti Atacama se ale nachází observatoř ALMA s 66 anténami. Je to největší a podle většiny odborníků i nejdokonalejší pozemská observatoř. ALMA je mezinárodním projektem vědců z Evropy, USA, Kanady, Tchaj-wanu a Japonska, na kterém se podílí i čeští výzkumníci. „Takzvané hledání mimozemského života se u těch velkých přístrojů často jen deklaruje,“ uvádí na pravou míru Miroslav Bárta z Astronomického ústavu Akademie věd. „Veřejnost na to slyší, je to přímočaré zdůvodnění tak velké investice. Radioteleskopy ale detekují všechny signály z vesmíru, nejen ty od ‚ufonů‘.“
ALMA se tak soustředí mimo jiné na přítomnost organických molekul ve vesmíru, které by mohly objasnit původ života v kosmu. „Pokud někdo při standardním pozorování najde podezřelý signál, není jeho interpretace ve smyslu projevu vyššího mimozemského života nikdy vyloučena, zvlášť když se nenajde přirozenější vysvětlení,“ dodává Bárta.
Konec honu na Marťany
Hledání mimozemského života má skoro stejně dlouhou historii jako dobývání vesmíru. Fyzici Philip Morrison a Giuseppe Cocconi na konci 50. let dokázali, že přenos rádiového signálu mezi hvězdami je poměrně snadný. Od toho byl už jen krůček k myšlence, že mimozemské civilizace je teoreticky možné objevit pomocí radioteleskopů. Jako první oficiální projekt hledající „mimozemšťany“ se označuje projekt Ozma – 8. dubna 1960 astronom Frank Drake zaměřil v National Radio Astronomy Observatory v USA radioteleskop na dvě blízké hvězdy. Podobných pokusů, které se souhrnně označují jako SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence), se odehrálo dodnes skoro 100.
Jedním z nejznámějších je vysílání vzkazu mimozemšťanům z radioteleskopu v Arecibu v Portoriku. „Ve skutečnosti se tomuto programu věnoval jen zlomek přístrojového času,“ připomíná Miroslav Bárta. Těžiště využití radioteleskopu je v přehledových mapách extragalaktických rádiových zdrojů a ve výzkumu blízkých asteroidů.“ Svůj SETI program měla i NASA. První pozorování proběhla v roce 1992 na 500. výročí Kolumbova příjezdu do Ameriky. Ale už o rok později Kongres podporu projektu ukončil na návrh nevadského senátora Richard Bryana. Bryan prohlásil, že doufá, že tak skončí hon na Marťany za peníze daňových poplatníků.
Ježíš v temném lese?
Na případný kontakt s mimozemšťany se samozřejmě připravuje OSN, existenci mimozemšťanů ale intenzivně řeší třeba i křesťanští teologové. Případný mimozemský život staví křesťany před řadu vážných otázek, jako například – platí Ježíšovo vykoupení jen pro pozemšťany, nebo pro všechny bytosti ve vesmíru? A pokud mimozemšťané existují, proč se o nich Bible vůbec nezmiňuje? Pokud to ale ve vesmíru funguje tak, jak si to představuje Liou Cch’-sin, možná se odpovědí nikdy nedočkáme. Podle Liou Cch’-sina je vesmír jako velký temný les, ve kterém se jeho obyvatelé skrývají, aby nebyli uloveni, a jen tiše čekají, až se někdo jiný prozradí.
Jsme pro mimozemšťany úplně nezajímaví, nebo už jsou dávno mezi námi? Poslechněte si anketu o ufonech pořízenou v ulicích Prahy.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
