„To je nějakej ruskej chorál, ne?” Poslechněte si, co nové aranži hymny říkají lidé v ulicích Prahy

„Hymna pro mě je docela důležitá. Ne že bych si ji pouštěla každý den, ale je to součást kulturního a národního dědictví,“ myslí si Tereza, žena ve středních letech, kterou jsem zastavil v centru Prahy. Když jí z telefonu pouštím novou úpravu písně Kde domov můj, soustředěně ji poslouchá. „V první třetině se mi to docela líbilo a nevadilo mi to. Řekla bych, že potom to už bylo moc,“ myslí si.

Českou hymnu má rád i další Pražan, kterého jsem zastavil na Vinohradské třídě. Z nové aranže nadšený není. „Jsem zastáncem té tradiční, klidnější verze. Tohle mi přijde moc ruský, majestátní. Nemám pocit, že to vyjadřuje tu českost. Přijde mi málo skromná,“ říká.

Češi furt řeší, kde mají domov

Rudovlasá a sympatická žena s kočárkem má na celou věc specifický pohled. Hymna pro ni důležitá není. „Narodila jsem se v Německu a čtvrt života jsem žila tam, ale ani německá hymna pro mě moc neznamená. Necítím se být Českou ani Němkou, ale Evropankou. Hymny pro mě proto moc nemají význam.“

Velkolepá verze státní hymny se jí ale líbí. „Přijde mi to lepší. Na české hymně mi vadí hlavně text. Vždycky jsem si dělala srandu, že Češi nevědí, kde bydlí, protože furt řeší, kde mají domov. Ale když je to hymna, tak rozhodně platí, že čím velkolepější, tím lepší,“ myslí si.

Kde domov můj 2.0. Poslechněte si novou verzi české hymny

Český olympijský výbor v budově Českého rozhlasu představil nové verze české státní hymny od skladatele Miloše Boka. Kromě praktických důvodů chce iniciovat celospolečenskou debatu na toto téma, k této debatě se připojuje i Český rozhlas Vltava.

Písnička jako každá jiná

„Jsem Čech, je to náš státní symbol. Proto mám k hymně vztah,“ říká další obyvatel Prahy. „Já sice nejsem Čech, ale beru to jako symbol. Nic extra. V podstatě je to písnička jako každá jiná,“ přiznává jeho kamarád z Ruska a dodává, že s ruskou hymnou to má stejně. Když jim pustím velkolepou aranži olympijského výboru, vypadají spokojeně. „Zní to dobře,“ pokyvuje první mladík, nevidí ale žádný větší rozdíl. „Určitě je nafouklejší, jinak by to ale určitě znělo na těch olympijských hrách. K předávání medailí se to hodí,“ doplňuje ho kamarád.

Usměvavé slečně se na české hymně líbí, že je klidná. Při poslechu nové verze proto zmateně zírá. „Je to takový soudružský. To je na mě trochu moc, teda. Asi chtějí docílit toho, že si ji lidé víc zapamatují, že to bude mít větší ohlas. Myslím si ale, že je pro naši hymnu dost specifický, že je taková příjemná a není v ní žádnej útok,“ zamyslí se.