Kmeny 90: Anarchismus předběhl dobu, skejtová kultura je pořád protestní

13. únor 2017

Třetí díl Kmenů je zatím nejpovedenější, na tom se v diskusi na Radiu Wave shodli publicista a bývalý šéfredaktor Živlu LP Fish a autoři kapitol Oceán a Anarchismus, Miroslav Václavek a Arnošt Novák. Závěrečný díl knižní trilogie o lokálních subkulturách je věnovaný devadesátým letům a najdete v něm eseje o skejtu, rapu, military nebo o skinheads. Ačkoliv mají texty v knize nevyrovnanou úroveň a o nejasné definici subkultur by se dalo dlouho diskutovat, přináší řadu relevantních informací a zajímavý kontext k současnému dění.

„Devadesátky jsem prožil jako anarchista ve squatu. Chodil jsem na hardcorový a punkový kocerty, ale nikdy jsem se nepovažoval za člena nějaké subkultury. Anarchismus je podle mě spíš než subkultura nějaký politický názor, ideologie a bohatý myšlenkový proud, na který jsou pak subkultury navázané,“ vysvětluje Arnošt Novák. Svoji kapitolu o anarchismu v 90. letech pojmenoval Revolta stylem: „Když jsem tu kapitolu psal, uvědomil jsem si, že tehdy byl anarchismus intuitivnější. Lidé protestovali proti věcem, jejichž problematická povaha se naplno ukázala až později. Mám na mysli například vliv nadnárodních koncernů nebo problematiku ekonomické globalizace. Anarchisti v devadesátkách svým způsobem tehdy předběhli dobu, upozornili na tyhle problémy. Dnes ale tahle témata zneužívají nacionalisti a xenofobové.“

V dnešní době už také neexistuje řada pro komunitu kultovních míst jako squaty Ladronka nebo Milada. Devadesátá léta byla podle Nováka liberálnější vůči alternativnějším životním stylům: „Je čím dál tím těžší tu dělat aktivity, které se netočí kolem zisku a peněz. Tlak na komodifikaci města, ziskovost a profit je dnes mnohem silnější.“

03799621.jpeg

Miroslav Václavek byl v devadesátých letech mladým tatínkem. Přestože je duší rocker, elektronická hudba kapely Oceán mu změnila život. „Oceán by si nezasloužil jen kapitolu v Kmenech, ale samostatnou knihu. Jedna esej je na popsání jejich vlivu na českou hudbu a kulturu málo. Pro mě to není věc minulosti, ale živoucí legenda, která má pořád co říct, mezi jejich fanoušky jsou zastoupené všechny věkové skupiny,“ vysvětluje Miroslav Václavek.

Přesah devadesátkových kmenů do současnosti potvrzuje i LP Fish. „Podle mě v těch subkulturách existuje autentická linka, která jde od 60. let až k dnešku a ukazuje životnost jednotlivých kmenů. Z mého pohledu stále nějak fungují všechny, jen se třeba jinak projevují. Nemůžeme to sledovat podle hudební záliby, ale spíš podle životního stylu. Třeba skejtová kultura je pořád kontrakulturou, která se dostává do střetu s mainstreamem.“

Čtěte také

Ačkoliv Kmeny 90 podle Fishe nezjevují radikálně nový pohled na 90. léta, přináší řadu cenných informací: „Z té trilogie je to podle mě zatím nejpovedenější pokus popsat české subkultury, doufám jen, že to nepokazí nějaký pozdější televizní cyklus, tak jak se to stalo v případě té předchozí knihy." Subkultury podle Fishe rozhodně nevymírají, jak se někdy tvrdí. "Dokud bude životní styl určovaný většinou, bude se říkat jak se máme chovat, jak máme vypadat a co máme dělat nějakým establishmentem, tak vždycky bude i protitlak ze strany lidí, kteří si budou chtít užívat jiným způsobem. A to je právě ta scéna, to jsou ty subkultury. Takže si nemylsim, že by 90.léta byla posledním období kontrakultur,“ uzavírá LP Fish.

Poslechněte si celý rozhovor!

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.