Komplex: David Byrne nám ukazuje, co je na světě skvělé. A to je nejlepší

Michal Pařízek je dlouholetý milovník Davida Byrnea. Legendární koncertní film Stop Making Sense, na kterém Byrneova kapela Talking Heads nastavila nepřeskočitelnou laťku všem ostatním koncertním záznamům, ostatně poprvé viděl ještě na zašuměné VHS kazetě na konci střední školy. Na Byrneovu sólovku se tedy hodně těšil, a když v lednu vyšel první singl Everybody’s Coming to My House, pustil si ho prý patnáctkrát po sobě.

Samotná deska je podle Michala o něco komplikovanější než pilotní singl, přesto ho ale taky chytla na první poslech a hlavně povzbudila na začátku roku, který byl podle něj pekelný. Z toho by měl Byrne určitě radost, album totiž vyšlo jako součást projektu Reasons to Be Cheerful, v rámci kterého chce Byrne vyzdvihovat pozitivní události okolo nás a vytrhnou lidi ze zajetí negativních zpráv a tragédií. Michal upozornil, že deska je i kritická, Byrne ale kromě kritiky současného světa vyzdvihuje i věci, které jsou na světě správně.

Miloš měl s některými texty na albu trochu problém, v okamžiku, kdy Byrne zpívá o tom, že kuřata přemýšlí bizarním způsobem, už podle něj trochu překročil hranici trapnosti a chytil se do své vlastní pasti. Michal Pařízek ale kontroval zajímavým postřehem – na obal desky totiž Byrne použil obraz amerického art brut malíře Purvise Younga. Je tedy podle něj dost možné, že Byrneovy texty navazují i na výtvarnou stránku desky a posluchači tak všechno docvakne až v okamžiku, kdy nasaje i vizuální stránku alba. Jde ale jenom o hypotézu.  

Deska týdne: Nečtěte zprávy, pusťte si Davida Byrnea. American Utopia zlepšuje náladu ve společnosti

• Upravit
• Smazat

Pětašedesátiletý zpěvák, bývalý frontman artrockových Talking Heads, spisovatel, režisér a renesanční člověk David Byrne se po čtrnáctileté pauze vrátil se sólovým albem American Utopia, které nám má dát injekci optimismu. Natočil tak silnou sólovou desku, kterou mu může kdekdo závidět. Jenom je z ní znát jistá únava.

Jiřího trochu zamrzelo, že proklamovaná spolupráce Davida Byrnea s inovativním a emočně hodně syrovým elektronickým producentem Danielem Lopatinem nakonec jenom klouže po povrchu a omezila se na dekorativní elektronické zvuky. Oneohtrix Point Never, jak si Lopatin říká, tak nakonec na Byrneově albu plní podobnou úlohu, jakou sehrál u desky zpěvačky Anohni – dokresluje, ale není zvukotvorný. Nakonec jsme se ale všichni shodli na tom, že úplnou představu o desce budeme mít až při živém provedení. David Byrne přijede American Utopia představit na pražský Metronome Festival 23. června, a pokud máme věřit tomu, že půjde o jeho nejpropracovanější show od Stop Making Sense, tak se máme na co těšit.

Je David Byrne lepší posluchač než hudebník? Jak jeho zvuk ovlivnila Jižní Amerika a kam ho posunulo založení labelu Luaka Bop? A jak nám Byrne pomůže přežít rok 2018? Pusťte si celý Komplex!

Playlist:

Lightning Glove – Necropolis (Irrelevant Dreams, Nona 2018)
David Byrne – Gasoline And Dirty Sheets (American Utopia, Nonesuch 2018)
David Byrne – This Is That (American Utopia, Nonesuch 2018)
Talking Heads – Life During Wartime (Stop Making Sense, Sire Records 1984)
David Byrne – Independence Day (Rei Momo, Sire Records 1989)
Holy Motors – Honeymooning (Slow Sundown, Wharf Cat 2018)
Insecure Men – Subaru Nights (Insecure Men, Fat Possum 2018)