Konec světa je aktuální téma. S Janem Bělíčkem o dystopii Octavie Butler a literatuře krize

„Octavia Butler je v tomhle výjimečná,“ říká o afroamerické spisovatelce Jan Bělíček v souvislosti s otázkou, zda v rámci čím dál oblíbenějších literárních dystopií Butler nějak vybočuje. „Je tady taková oblíbená teze od Fredrica Jamesona, že je lehčí si představit konec světa než konec kapitalismu. To znamená, že nemáme schopnost, imaginaci překročit ten náš aktuální svět. V knihách Octavie Butler sledujeme úplný kolaps světa ne proto, abychom si nějak užívali zánik, ale protože je třeba svět úplně zničit, aby mohlo něco nového povstat.“ 

„Vzniklo to částečně z frustrace z české literatury,“ říká Bělíček o zrodu svého loňského podcastu V chapadlech murmuru, ve kterém publicista analyzuje díla od Sally Rooney až po Han Kang, tedy od autorů, kteří hýbají nejen literárním diskurzem po celé planetě, i když v Česku se na ně často ještě nedostalo.

Bělíček dlouhou dobu psal kritické texty o domácí literatuře, ale pak se rozhodl jít na to jinak. „Napadlo mě, že jediný způsob, jak to změnit, je prostě přitáhnout pozornost na ty zajímavé věci, které vychází jinde. Čím víc jsem se v tom vrtal, tím víc jsem zjišťoval, že zajímavých věcí je hromada. Jsou to věci, které česká literatura vůbec nereflektuje, jsou skvěle napsané, je to jazyk, který víc připomíná 21. století.“

Dobrá literatura podle Bělíčka vrací současné společnosti to, co jí nejvíc chybí. Co to je? Poslechněte si Liberaturu nejen o dystopii Octavie Butler.