Kultovní režisér Stuart Gordon reanimoval Lovecrafta, zmenšil děti a nechal zápasit obří roboty

Re-Animator z něj udělal tvůrce filmů založených na vychýlených, extrémních nápadech a silných scénách, které často byly důležitější než soudržnost příběhů jeho filmů. Převážná část jeho filmů jsou horory, ve kterých uměl vykouzlit perfektní makabrózní atmosféru. I ostatní jeho snímky ale často stály na vizuálně propracovaných trikových scénách. Rychle se stal největším talentem béčkové společnosti Empire Pictures, která točila nízkorozpočtové trikové sci-fi ve velkém, ale žádný z jejích kmenových režisérů kolem trikových atrakcí nedokázal vystavět tak svižné, řemeslně zvládnuté a snadno zapamatovatelné filmy.

Už v Re-Animatorovi se Gordon obklopil také svými stálými spolupracovníky. Herec Jeffrey Combs, který tu ztvárnil šíleného doktora Herberta Westa s expresivním gustem připomínajícím Bélu Lugosiho, se později objevil v mnoha filmech z produkce Charlese Banda, včetně těch Gordonových. Producent Brian Yuzna zaštítil další Gordonovy projekty, ale také sám jako režisér natočil dvě pokračování Re-Animatora a další horory. Richard Band pojal soundtrack Re-Animatora jako dryáčnickou verzi hudby z Hitchcockova Psycha a jeho nervní smyčce podtrhávaly i další Gordonovy filmy.

Zásadní osobností a Gordonovou celoživotní múzou je spisovatel H. P. Lovecraft. Podle další méně známé povídky Z neznámého světa režisér natočil svůj asi nejlepší film Ze záhrobí. Přístroj jménem rezonátor v něm odhalí existenci neviditelných živočichů žijících v našem světě a odstartuje sérii groteskních mutací a obludných mordů. Film Dagon je další poměrně zdařilá ukázka, jak spojit lovecraftovskou atmosféru s hladem béčkových diváků po brutalitě a nahotě. A nejvěrnější poctu Gordon klasikovi hororu složil v epizodě seriálu Mistři hrůzy podle povídky Sny v čarodějnickém domě.

Gordon ale není jen tvůrce hororů. K jeho nejlepším filmům patří i Robot Jox, sci-fi o postapokalyptické pustině, kde pokračuje studená válka tak, že obě mocnosti bojují o území prostřednictvím zápasů obřích robotů. Na scénáři k filmu inspirovanému japonskými Transformers s ním spolupracoval známý sci-fi spisovatel Joe Haldeman, který ale nebyl s výsledkem příliš spokojený. Gordon prý Robota Joxe proměnil v cartoonovou zábavu pro teenagery plnou klišé. To je sice pravda, ale je to dobrá cartoonová zábava. Americká verze japonského žánru mecha (příběhy o obřích robotech) se navíc může pochlubit solidním designem robotů a obstojnou stop motion animací.

Kromě toho Gordon přispěl k vlně vězeňských sci-fi raných 90. let filmem Pevnost strachu, pokusil se spojit space operu s kamioňáckými filmy ve Vesmírných trakerech a v televizním filmu The Wonderful Ice Cream Suit zpracoval povídku Raye Bradburyho do solidní rodinné podívané. K jeho zásluhám ale patří i koncept jedné z oblíbených osmdesátkových komedií Miláčku, zmenšil jsem děti. Příběh o popleteném vědci v podání Ricka Moranise, který aplikuje zmenšovací přístroj na vlastní potomky, natočil pro Disneyho studio Joe Johnston. Autory původního námětu jsou ale Stuart Gordon a Brian Yuzna, kteří ho pro Disneyho měli také realizovat. Gordon ale kvůli nemoci musel z režisérské stoličky odstoupit a samotný jejich námět byl několikrát přepracován. Pro Gordonovu kariéru to možná nebylo dobře, pro fanoušky béčkového hororu a sci-fi určitě ano.