Kursk: Námořníci na ponorce bojují o čas a Thomas Vinterberg o záživnější film

Dánský režisér Thomas Vinterberg je nesporně nejvšestrannější z tamních tvůrců. Mezinárodní věhlas získal už Rodinnou oslavou (1998), která patří k čelným dílům špásovného hnutí Dogma 95, ve filmech jako Můj miláček ráže 6,65 (2004) pokoušel hranice mezi artem a mainstreamem, aby se v roce 2012 vrátil suverénním dramatem Hon, které ho znovu vyzvedlo do skupiny nejzajímavějších evropských tvůrců. Jeho nejnovější film Kursk pak – ač vyroben ve spolupráci Belgie a Lucemburska – vykazuje všemožné znaky ambiciózní koprodukce hollywoodského střihu. A není se čemu divit: výkonným producentem byl Luc Besson, tedy tvůrce Pátého elementu či producent akční série Taxi.

Začíná to u hereckého obsazení, kde evropské hvězdy (Léa Seydoux, Colin Firth, Max von Sydow, Peter Simonischek) doplňují herci slavní přece jen spíš lokálně (belgická star Matthias Schoenaerts v hlavní roli), přičemž hráči první ligy obsadili i skladatelskou (Alexandre Desplat) či kameramanskou (Anthony Dod Mantle) pozici. Výsledkem je ale film, jehož suverénní realizace připomíná spíš nezáživnou učebnici než jakkoliv výraznou či třeba emocionálně pádnou filmařskou vizi. Něčemu „jinému“ se Vinterberg nejvíc přibližuje, když zaznamenává bezmála abstraktně působící mořské dno.

Z filmu Kursk|foto: Bioscop

Tragédii ruské jaderné ponorky Kursk sledovali v roce 2000 u televizního zpravodajství lidé po celém světě a událost měla podobný status jako nedávná mise na záchranu školáků uvízlých v thajské jeskyni. Vyrazit na filmový příběh Kursku pak znamená totéž jako jít na Titanic. Očekávat konvenční happy end by bylo bláhové. Otázkou zůstává, jaký klíč k příběhu zvolí režisér. Vinterberg jde cestou nejmenšího odporu.

Dočkáme se tak opakovaného kontrastu mezi ruským šlendriánem a připravenými armádami Západu, stereotypních ouřadů na souši i výřečného anglického velitele na moři. O chrabrosti námořníků pak netřeba pochybovat. Vždyť je v úvodní scéně poznáme na svatbě jednoho z nich jako správné chlapy, kteří jsou schopni stejně tak se opít pod obraz jako prodat to nejcennější, co mají, aby mohli podpořit kamaráda. Prostě zhola nic vybočujícího a to jsem ještě nezmínil bojovnou manželku jednoho z námořníků, která se snaží dohnat úřady k tomu, aby konečně začaly jednat.

Z filmu Kursk|foto: Bioscop

Drama, jehož podstatná část se přirozeně odehrává pod vodou či na palubách lodí, však postrádá potřebnou dynamiku. Ať už víte, jak přesně záchranné mise dopadly, či nikoliv, filmu se nedostává potřebné tenze, podobně jako se nedaří vytěžit dostatečné napětí ze skutečnosti, že záchranné akce jednoduše neprobíhají dostatečně rychle. A tak zatímco přeživší námořníci u dna bojují o čas, svádí Vinterberg boj o záživnější film, což se mu začne alespoň částečně dařit, když do děje vstoupí dříve podvyživená linie dlouho odmítané mezinárodní pomoci.

Kursk je film nesporně profesionálně zvládnutý. Mezinárodní obsazení v povětšinou ruských rolích však působí podobně důvěryhodně, jako když do Tance v temnotách od Larse von Triera vtančil Oldřich Nový. Kursk je tak jen konvenční velkoprodukcí a filmem emocionálně stejně podchlazeným jako námořníci bojující o přežití.