Londýnští Superorganism jsou kurátoři se zázračným mixérem
Všechno začalo, když tajuplný kolektiv s japonskou zpěvačkou v čele vypustil loni v lednu na internet hit Something for Your M.I.N.D. Následovaly další chytlavé indiepopové koláže, které ze Superorganism udělali nejžhavější objev na indie scéně. Debutové album servíruje bezbřehý optimismus.
Pamětníci zlatých časů virálních videí si možná vzpomenou na kampaň Will It Blend?, v níž předchůdce dnešních youtuberů Tom Dickinson vhazoval do mixéru nejrůznější věci jako mobilní telefony a plastové figurky a zkoušel, jestli se smíchají. Na bizarní videa, která sbírala miliony zhlédnutí, si nelze nevzpomenout při poslechu debutové desky londýnského kolektivu Superorganism. Ti totiž při skládání své hudby postupují podobně jako majitel továrny na mixéry – berou různé hudební ingredience a zkouší, jestli budou dohromady fungovat, nebo ne. Na eponymní desce Superorganism se jim podařilo stvořit opojný a chytlavý indie pop.
Start kariéry Superorganism byl jako z učebnice hudebního marketingu. Na počátku byly silné singly, jejichž slávu pomáhali šířit Frank Ocean nebo Ezra Koenig z Vampire Weekend, i zkazky o tajuplném mezinárodním kolektivu, který pořádá zkoušky přes Skype. Ty se vlastně nakonec ukázaly pravdivé. Hity Something for Your M.I.N.D. a Everybody Wants to Be Famous skutečně vznikaly přes internet, členové anglické skupiny The Eversons se přes YouTube seznámili se sedmnáctiletou japonskou zpěvačkou Orono Noguchi, jejíž lenivý vokál se stal charakteristickým znakem Superorganism. Když se přestěhovala do Londýna a k týmu se přidaly další zpěvačky z Nového Zélandu a Jižní Koreje, zrodil se měňavkovitý mezinárodní super-organismus, jehož koncerty provází bezmezné nadšení z infiltrace optimismem a dobrou náladou. Žádný div, že se téhle party ujalo vydavatelství Domino (Animal Collective, Hot Chip, The Kills).
Superorganism kráčí v šlépějích eklektiků, kteří zkoušeli přenést volnomyšlenkářské hiphopové koláže do indie rocku. Jejich staršími sourozenci jsou Beck, The Go!Team a skrz euforické vokály i The Polyphonic Spree. Silný vliv ale má na osmičlenný kolektiv i producent Cornelius a celá japonská scéna shibuya-kei, která si v devadesátých letech troufla mixovat západní žánry dosud nevídaným, možná dokonce svatokrádežným způsobem. V knize Retromania píše Simon Reynolds, že právě tady se zrodil étos hudebníka/umělce jako kurátora, který skládá střípky minulosti do nové podoby.
V éře YouTube se z této metody stal v podstatě mainstream a začalo to být už trochu únavné. Superorganism ale svoji hudbu nedělají proto, aby posluchače omračovali tím, co všechno znají. Rozkládat tuhle desku na prvočinitele je zbytečné. Osmihlavý kolektiv přišel, aby rozdával radost. Třiatřicetiminutová stopáž debutu je tak akorát, aby koláže Superorganism nezačaly iritovat, byť milostný dopis Tokiu Nai's March s kvákajícími žábami a pitvořením zpěvačky už je dost na hraně.
Debut Superorganism je vlastně jen sbírkou singlů, které kapela vypouštěla v uplynulém roce na internet. Hudební antidepresant prvního singlu Something for Your M.I.N.D. se jim překonat nepodařilo, deska si přesto zachovává po celou stopáž ducha rozvernosti, mladické energie a optimistické nálady. Jejich zázračný mixér je ideálním poslechem na konec zimy, i když na sklonku roku si na desku nejspíš nebudeme pamatovat.
Superorganism – Superorganism (Domino, 2018)
Hodnocení: 75 %
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
