Milena Bártlová: Jsem rudý gardista dějin umění
Milena Bartlová je historička umění, která se věnuje především středověku, přednáší na VŠUP a s jejími komentáři nejen výtvarného dění se můžete pravidelně setkávat na serveru Artalk.cz. Některé z nich míří také na brněnskou kulturní scénu.
„Za vynikající považuji aktuální výstavu Brno Art Open, tedy Sochy v ulicích. Kurátor Michal Koleček nechal sepsat příběhy týkající se citlivých míst brněnských dějin a jednotlivé objekty ty dějiny vyprávějí,“ zve na jednu ze zajímavých brněnských výstav Bartlová.
Se zatím jedinou profesorkou dějin umění v Česku jsme se bavili o nedávných změnách na postech ředitelů Moravské galerie a Domu umění. Měl by podobné instituce vést historik umění, manažer, nebo dokonce umělec? „Před deseti lety jsem si podobně jako někteří další kolegové myslela, že ředitel takové instituce nemusí mít humanitní vzdělání, stačí, aby byl schopným manažerem. Jenže česká zkušenost mluví jasně, příklady Alšovy jihočeské galerie, Národní galerie, GHMP jsou fatálně odstrašující.“
„V Brně se v posledních letech konala celá řada výstav, které byly objevné, velmi kvalitní a správně bychom je očekávali spíš od Prahy. Sázka někdejšího ředitele Moravské galerie Marka Pokorného na mimořádně kvalitní výstavy, naproti razantním změnám, se tedy vyplatila, do Brna totiž pojedete jen v momentě, že vás tam něco přitáhne,“ ohlíží se Bartlová za funkčním obdobím někdejšího ředitele MG.
Kromě výměny na postu ředitelů dvou zásadních brněnských galerií zmítaly místní kulturní scénou např. spory kolem Wannieck Gallery, kina Scala atd. K tomu Milena Bartlová dodává: „Ve chvíli, kdy je rozhodovací pravomoc v rukou společenství lidí, které vzniklo jako průměr české společnosti, tak to nemůže dopadnout jinak, než že budou požadovány hezké výstavy a nekonfliktní muzea. Přitom kritické muzeum je v nejvyšším veřejném zájmu společnosti.“
Jaké momenty spojují středověk s dneškem a co myslela Milena Bartlová tím, že pro ni byl feminismus zásadním východiskem celého života? Poslechněte si víc v následujícím rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.