Mimo hru. Proč sportovní reportéři na tělovýchovných cvičeních vypadávali z role?
K profesi rozhlasového sportovního reportéra patřilo i pokrývání hromadných strahovských cvičení, které spíš než se sportem měly více společného s politikou. Jak se tato skutečnost odrazila ve formě reportáží? Byl „sporťák“ tím pravým reportérem pro tento druh akcí? A jak se na III. spartakiádě v roce 1965 protnuly osudy sportovních reportérů s tehdy začínajícím redaktorem armádní redakce Zdeňkem Svěrákem? Poslechněte si poslední epizodu podcastové série Rozehra.
I když všesokolské slety a socialistické spartakiády stojí z politického úhlu pohledu v příkrém rozporu, z pohledu organizace těchto akcí se spartakiády snažily na sokolskou tradici navazovat. Pro rozhlas pak hromadná strahovská cvičení odjakživa představovala události s vysokou důležitostí. Jejich přenosy patřily po obsahové i technické stránce k těm nejnáročnějším. Nepřekvapí proto, že se jich aktivně účastnili i sportovní reportéři.
Dramaturgie: Martina Rasch
Zvukový design a mix: Jonáš Rosůlek
Marketing a produkce: Klára Surovcová
Fotografie a videa: Tomáš Roček
Digitalizace a retuše archivních fotografií: Miloslav Novák, Anna Khmeleva
Autoři epizod: Kateřina Kubalová a Dušan Radovanovič, Naďa Reviláková, Martin Charvát, Jan Suchan, Martina Rasch, Tomáš Dufka
Jak ale upozorňuje historik a archivář Českého rozhlasu Tomáš Pánek, „sportovní reportéři (během všesokolských sletů) příliš nevyužili svých schopností improvizace a ve svém hodnocení kariéry si (těchto reportáží) nepovažovali“.
A mnoho prostoru pro improvizaci se sportovním reportérům Stanislavu Sigmundovi a Karlu Malinovi nedostávalo, na rozdíl od sportovních přenosů, ani při komentování spartakiádních cvičení v 60. letech. Spolu se „sporťáky“ ale tyto reportáže zajišťoval mj. také redaktor armádní redakce Zdeněk Svěrák. V čem se jeho popis cvičení od sportovních reportérů lišil? Dozvíte se v dokumentu Mimo hru.
Cvičit neznamená sportovat
Sokolská hromadná cvičení nevznikla jako odnož sportu. Bylo tomu dokonce přesně naopak. „Pro zakladatele Sokola Miroslava Tyrše byl Sokol především myšlenkový a ideologický projekt, který se ve všech aspektech střetával s principy sportu,“ upozorňuje Petr Roubal, historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, a dodává: „Zatímco principem sportu je soutěživost, principem sokolských cvičení byla spolupráce.“
Tělovýchovná cvičení na Strahovském stadionu se tak dají vnímat spíš jako politický rituál než sportovní událost. A v této souvislosti je logické, že klasická sportovní reportáž musela – především v době socialismu – ustoupit politicky angažovanějšímu reportážnímu stylu.
Co ze strahovských akcí zbylo?
Poslední epizoda podcastové série Rozehra ovšem nezkoumá pouze historii, ale také současnost. Michal Šedivý z organizace Open House Praha seznamuje posluchače se současným stavem míst pražského stadionu na Strahově, odkud kdysi rozhlasoví reportéři vysílali. A zjistíte také, čím dnes žije tramvajová točna na Dlabačově, která byla původně vystavěna jako vstupní brána na Strahov pro návštěvníky XI. všesokolského sletu v roce 1948.
Proměnou prošla také sportovní redakce Českého rozhlasu. Jaké je pro její členy dělat reportáž ze sokolského sletu v 21. století? I to uslyšíte v epizodě Mimo hru podcastové série Rozehra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
