Musíme konečně přijmout Romy jako Evropany, říká polská spisovatelka Ostalowská
V rumunských osadách, v ústeckých Předlicích, ale i v bulharském vězení, tam všude zpovídala hrdiny svých reportáží polská spisovatelka a novinářka Lidie Ostalowská, autorka knihy Cikán je cikán. Dvacet let cestovala po střední a východní Evropě a zaznamenávala často trpké osudy romské populace. Co je příčinou napětí mezi většinovou společností a romskou menšinou?
„Když jsem knihu Cikán je cikán začínala psát, slovo Rom se ještě nepoužívalo. Sami Romové o sobě v Polsku mluvili jako o cikánech. Teprve na konci devadesátých let se začalo v Polsku objevovat slovo Rom častěji. Označení cikán jsme v knize ponechali, je to určité svědectví o době a čase,“ říká spisovatelka.
Obout si boty
Lidie Ostalowská se o sociální problematiku zajímá dlouhodobě i jako novinářka. Podle autorky jí v tom ovlivnila i silná tradice polské reportážní školy. „V Polsku se předává mezi reportéry takové pravidlo: Dobrá reportáž vznikne, když si obujeme boty svého hrdiny. Čím jsou ty boty nepohodlnější, tím bude reportáž zajímavější.“
Přestože autorka strávila sbíráním příběhů o Romech ve střední a východní Evropě několik let, recept na jejich integraci s většinovou společností není podle autorky jednoznačný. Důležitou roli v něm ovšem hraje i tolerance. „Většinová společnost by měla přijmout tezi, že Romové jsou také Evropané, mají právo tady být. Je důležité respektovat jejich hierarchii. V Itálii se tak úředníci snaží vždycky zjistit, kdo je přirozený vůdce komunity. Ve spolupráci s ním se pak pokouší o řešení problému. Do řešení problému nesmí vstupovat populismus. Nemůžete Romy jenom vyhnat z města. To problém jenom přesune. Musíme se snažit o partnerství.“
Šoa a Porajmos
Dalším předmětem zájmu polské spisovatelky je i problematika romského holocaustu, tedy takzvaného Porajmos. Jeho vnímání většinovou společností se od recpece židovského holocaustu, tedy Šoa, výrazně odlišuje. Podle Ostalowské je to dáno i odlišnou kulturou obou etnik. „Jsou to úplně jiné kultury. Zatímco Židé jsou národem knihy a vzdělanosti, tak Romové k tomu přistupují úplně jinak. Romové se nezajímali o zapisování a čtení, jejich doménou je vyprávění příběhů u ohně. Jejich přístup k historii je zkrátka jiný. Romský kodex navíc nedoporučuje kontakt se zemřelými. Proto sami Romové o romském holocaustu nemluvili.“
Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
