Může být příroda queer? Pravidlům se vymyká městská divočina i hermafroditní pokojovky
„Divoká flóra má ve městě svoje místo, neměli bychom všechno upravovat a organizovat,“ říká botanik Albert Šturma, který se dlouhodobě zabývá takzvanou městskou divočinou. Šturma se spolupodílel také na výstavě Queer Nature v Galerii VI PER, která zkoumá intimní život rostlin i jejich vztah k městu. V magazínu Spot Albert Šturma na příkladu Karlína ukazuje, jak divoká příroda ve městech funguje, a Irena Lehkoživová z VI PERu vysvětluje, co vlastně znamená pojem Queer Nature.
„U nás divoké, nezávisle rostoucí rostliny považujeme za nehodnotné, tenhle přístup je už ale překonaný,“ domnívá se Albert Šturma. „Třeba v Berlíně už jsou o krok napřed a takové oblasti dokonce vyhlašují i jako rezervace a brání je před developery.“ Jaký by měl být ve městech poměr mezi divokou a upravenou zelení, se podle Šturmy určit nedá, vždy záleží na konkrétní oblasti. Jednoznačně definovat se nedá ani pojem divočina. „Někdo si pod tím představí les v Kanadě, někdo romanticky nadesignovaný park. Spíš než něco reálně existujícího je divočina projekce každého z nás.“
Volně rostoucí nebo jen částečně upravované zelené plochy mají obvykle vyšší biodiverzitu, roste na nich víc rostlin, přitahují více ptáků i hmyzu. „Městské nebo důlní krajiny mají dnes často vyšší biodiverzitu než třeba venkovská krajina, kam ale paradoxně jezdíme hledat tu ‚opravdovou, neposkvrněnou‘ přírodu,“ upozorňuje Šturma. Krajina na venkově je dnes většinou intenzivně využívána, anebo není obhospodařovaná naopak vůbec. Nejvíc druhů ale často žije právě tam, kde se do krajiny částečně zasahuje. „Druhy, které dříve žily v mírně obhospodařované krajině, se dnes stahují právě do měst nebo do důlních oblastí,“ vysvětluje botanik.
Výstava Queer Nature, jejíž autorkou je francouzská zahradní a krajinná architektka Céline Baumann, se nevěnuje jen divočině, ale i pokojovým rostlinám. „Například v Karlíně se za poslední léta objevila spousta velkých kancelářských budov, ve kterých se nachází také spousta těchto rostlin, které ve městě vytvářejí novou vrstvu umělé přírody,“ vysvětluje Irena Lehkoživová. Naprostá většina pokojovek, ať už v kancelářích, nebo domácnostech, pochází jen z pár velkých skleníků, které zásobují celou Evropu. „Ty rostliny sice původně pocházejí z různých kontinentů, ale ty, které pěstujeme, pochází všechny jen z pár kultivarů přivezených kdysi dávno při koloniálních výbojích.“ Na našich parapetech tak vedle sebe rostou květiny původem z Japonska, Jižní Ameriky nebo Česka, které by se ve skutečnosti nikdy nesetkaly.
Céline Baumann se mimo jiné věnuje také výzkumu sexuality rostlin. Na výstavě je možné si prohlédnout její herbáře, ve kterých shromažďuje informace o tom, kde se rostliny vyskytují, jaké potřebují podmínky i jak se rozmnožují. V rostlinné říši bychom o jasných binárních kategoriích mohli mluvit jen těžko, častý je třeba výskyt hermafroditismu a dalších „nestandardních“ možností.
Jak divoká příroda dokáže proniknout i na trávník obchodního centra a co všechno jsou „jiné“ rostliny? Poslechněte si magazín Spot.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
