„Občanská společnost vs. politika? Zbytečné rozdělení,“ říká Václav Kříž

5. září 2017

Václav Kříž se věnuje participaci na veřejném dění hned na několika úrovních. Pracuje pro Českou radu dětí a mládeže, spoluzakládal spolek Mladí občané, který se věnuje osvětové činnosti v oblasti možností podílet se na veřejném prostoru, a zkušenosti má i z komunální úrovně. V rodné obci Krásno na Karlovarsku je zastupitelem a organizátorem sousedských akcí.

Na letní škole European University on Youth Policies organizované Radou Evropy, odkud se Václav právě vrátil, byly velkým tématem druhy participace. „Když v České republice řeknete politika, lidé to berou jako prostor, který je mimo společnost, kde se dějí všechny ty špinavé věci, kterých se člověk nechce dotknout.“ Rozdělení na občanskou společnost vs. „špinavou“ politiku je podle Václava umělé a vytváří nežádoucí myšlenkovou bariéru, která brání lidem, aby se aktivně zapojili.

Spolek Mladí občané se snaží vést lidi k tomu, že má smysl sledovat veřejný prostor. „Lidé si nás často pletou s politickými mládežnickými organizacemi. Nespojuje nás ale žádná ideologie, za kterou bychom společně bojovali. Spojuje nás jednoduše chuť zlepšovat svět kolem sebe, konkrétně skrz různé vzdělávací projekty,“ vysvětluje Václav Kříž. „Snažíme se mladým lidem ukázat možnosti a rozsah veřejného prostoru. Cílíme na středoškoláky, vysokoškoláky a mladé lidi po škole. Například jeden z našich projektů určených pro středoškoláky ukazuje, jak funguje místní i krajská samospráva a jak je možné se do jejího chodu zapojit,“ popisuje činnost  Václav.

Čtěte takéDoktorandem na Princetonu: Přípravou do školy strávím deset hodin denně

A jaké jsou jeho zkušenosti z komunální úrovně? Důležité je hlavně udržet atmosféru, kde si budou lidé vědomi, že se nejenom mohou zapojit, ale že budou vítáni. Že je o jejich aktivitu zájem. „Ten moment, který je u spolku samozřejmostí, že lidé přijdou už namotivovaní, chtějí se zapojit, je na komunální úrovni úplně klíčový,“ vysvětluje Václav. „Nejtěžší je, aby člověk neztratil motivaci. Může to trvat dlouho. Velkou roli hrají různé faktory jako historie komunity. Důležité je vytrvat. Dát lidem šanci se zapojit,“ uvádí.

V poslední době se v Krásně připravují dva projekty. Jeden z nich je obnova parku za kostelem. Nejde jen o to, pořídit nové lavičky. Cílem je vytvořit prostor pro setkávání a dát místním najevo, že na jejich názoru záleží a mohou přispět se svými nápady. Druhý projekt proběhne v rámci dobrovolnického projektu 72 hodin. 12.–15. října se pustí lidé po celé republice do dobrovolnických aktivit. „U nás budeme sázet společné stromy smíření s partnerským německým městem. Chtěli bychom posílit mezigenerační spolupráci,“ vyjmenovává Václav.

A přiznáte sousedům, že i tohle je „politika“, aby je to neodradilo? „Raději to neřešíme, hlavní je, že se zapojí. Stejně nám to pak někteří u piva v hospodě vyčtou, že to děláme jenom pro tu špinavou politiku. Takže nakonec panuje shoda,“ směje se Václav.

autor: Jana Římanová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.