Objímat stromy a zvířenu je někdy jednodušší než lidi

Lucka začala házet takzvaně bomby - rozvyprávěla se tu o tom, jak myslela, že se její táta kameraman kamarádí s Hitlerem na základě fotografie z natáčení, od nějakého partnera utíkala oknem, jak pracovala na váze nebo jak se stala bezdomovkyní, což Ivanu se Zuzanou docela udivilo. Pro Lucii to podle jejích slov ale nebylo až tak těžké, protože znala opuštěná místa, kde mohla spát.

Zuzana do rozhovoru krátce vstoupila svým random dojmem, že sušené květiny v domácnosti nemají dobrou energii a způsobují deprese.

Lucie se pak s Ivankou shodly na tom, že pokec se stromem v parku je někdy lepší než psychoterapie, což Zuzana považovala za čarodějnictví. Pak se ještě letem světem probraly další Luciiny zájmy: lakýrnictví, zpěv, práce za barem. Lucka pak ještě napodobila svým zpěvem Martu Kubišovou, jen se v reinterpretaci slavné písně nemodlila za naši zem, ale za svá játra. A mohlo se jít domů.

Pusťte si do uší a hlavně do duše Buchty a třeba si uvědomíte, že vrba na vaší zahradě čeká na váš úsměv.