Ohleduplné obutí: jak se navrhují eko a vegan boty?

7. červen 2018

V čem jsou ekologické a etické háčky sneakers a v čem naopak nadnárodní giganty mohou přispět k udržitelnější budoucnosti obouvání? Jak se navrhují boty, které šetří životní prostředí? O tom jsme natáčeli se dvěma mladými českými designérkami. Eliška Knotková se podělila o své zkušenosti z navrhování veganských bot pro londýnskou značku Bourgeois Boheme a Maria Nina Václavková představuje diplomku, se kterou končí studium v ateliéru K. O. V. na UMPRUM.

Drtivá většina současné globální produkce bot vzniká v konvenčním fast fashion průmyslu. To znamená, že značky, designéři ani výrobci neřeší, jestli by při výrobě nemohli použít vůči přírodě a lidem šetrnější materiály a chemikálie, ani to, jestli botu bude po obnošení možné recyklovat nebo nějak ekologicky zlikvidovat. Většina z nás dnes takové boty obouvá a nad tím, co se stane poté, když je vyhodíme, příliš nepřemýšlíme. To se ale za pár let může změnit.

Čtěte takéStřevíčky za cenu luxusního auta. Jak se sbírají boty prvorepublikových hvězd?

Tématu tenisek z recyklovaných, přírodních a snadno rozložitelných materiálů se věnuje řada mladých designérských značek i velké nadnárodní giganty jako Adidas, Nike nebo Puma. Ačkoliv v záplavě jejich neekologické produkce jsou eko linie bot zatím jenom jako kapka v moři, právě jejich masová produkce a schopnost velkých investic a vývoje může časem přispět k rozšíření a tím i zlevnění některého z nových alternativních zelených materiálů.

Potenciál k vývoji tam rozhodně je, řada nových materiálů využívá odpadní zdroje. Aktuálně jsou sice dražší než kůže, ale to je podle mě tím, že ještě nejsou tak známé, používané a produkují se v malém množství. Teď si projdou vlnou určitého trendu. Nejdřív je budou nosit lidé, kteří se zajímají o módu a ekologii, a věřím, že přes tyto trendsettery se postupně rozšíří a stanou se dostupnou alternativou pro všechny, říká Eliška Knotková, která působí jako designérka v londýnské značce veganské obuvi Bourgeois Boheme.

Eliška Knotková pro veganskou značku bot Bourgeois Boheme

Eliška se udržitelným a veganským materiálům věnuje už několik let a má o nich dobrý přehled. Pracuje s přírodními i syntetickými materiály a říká, že zdaleka ne všechny, které jsou značené jako eko a sustainable, jsou skutečně tak ekologické, jak je výrobci prezentují. Zároveň ale potvrzuje, že v téhle oblasti probíhá dynamický výzkum a stále se objevují nové a nové pokusy a experimenty, které jsou čím dál tím lepší, udržitelnější a také pohodlné a příjemné. Některé z nich testuje ve své diplomové kolekci, kterou bude v září končit studium na plzeňské Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara.

Na pražské UMPRUM se v minulosti recyklovatelným botám věnovala například Eliška Kuchtová, která aktuálně pracuje jako designérka pro španělský brand Camper. V roce 2015 ve svém konceptu Shoe Up zjednodušovala výrobní proces a pracovala s biologicky rozložitelnými plasty.

Aktuálně na UMPRUM v ateliéru K. O. V. diplomuje Maria Nina Václavková, která uvažuje podobným směrem. Neexistuje jedna ideální cesta. Záleží vždy na designérovi, jaké má priority a jakou strategii zvolí. Já se soustředím na to, aby se nerozlučně nespojovaly biologické a syntetické materiály. Snažím se hledat etické a recyklovatelné náhražky kůže. Zároveň mi jde o to, aby si lidé k botám vytvořili silnější vztah, popisuje Maria Nina. Její boty z kolekce Off-Cuts jsou chytrou mechanickou skládačkou, která se po donošení dá jednoduše rozložit, jednotlivé materiály se oddělí a dají se buď znova použít, nebo zrecyklovat.

Poslechněte si, jaké jsou cesty navrhování udržitelných bot, jaké nové materiály se testují a v čem jsou háčky a pozitiva eko linií tenisek globálních značek sneakers jako Nike, Adidas nebo Puma.

 

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.