Příběh bolševníku i ondatry začal v zámecké zahradě. Invazní druhy jsme si přivezli, co s nimi dál?
Bolševník velkolepý, křídlatka japonská, pajasan žlaznatý nebo rak signální, to je několik přírodních druhů, které to nemají v Česku lehké. Nikdo je nemá moc rád. V kulturní krajině se totiž člověk snaží být moderátorem toho, co dostane prostor pro život, a co ne. Invazní druhy jsou jako tučné písmo v příběhu evoluce – jsou zkrátka příliš úspěšné, utlačují ostatní druhy a ochuzují biodiverzitu i ekonomiku.
„Invazní je škodlivý a rozpínající se nepůvodní druh. Podle vědeckých seznamů máme na našem území patnáct set nepůvodních druhů rostlin z celkových čtyřech tisíc. Z nich je sedmdesát pět označeno za invazní. Za invazní považujeme taky přes sto živočichů,“ definuje invazní druhy Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Čtěte také
Invazní druhy se v hledáčku ochránců přírody objevují zhruba v druhé polovině 20. století se stupňující se globalizací – pohybem lidí i zboží po planetě. Mnohé z nich ale přicestovaly dřív. „Třeba bolševník velkolepý si nasadili jako okrasnou rostlinu do zámeckého parku v západních Čechách. Pokud jdete s kůží potřísněnou bolševníkem na slunce, působí to těžké popáleniny. Ten druh je vysloveně zdraví nebezpečný,“ vysvětluje Tomáš Görner. Podobně se v českých zahradách objevovaly jako okrasné rostliny dnes těžko přemožitelné a vysoce expanzivní křídlatky.
Otázka nepůvodních a invazních druhů evokuje značné množství kulturně-politických paralel. Invazní druhy tropí škody na biodiverzitě i zemědělství, ale chovají se vlastně stejně, jako ostatní přírodní druhy. Chtějí žít a množit se. Ve své nové domovině ale nemají dostatek přirozených konkurentů. Proč chránit českého raka kamenáče a americkou náplavu raka signálního hubit nebo omezovat jeho šíření? Má ochrana přírody něco společného s konzervatismem, xenofobií, nacionalismem, nebo jsou to koncepty, které do přírodního managementu nepatří?
„Agentura dělá ochranu územní i druhovou. Připravujeme záchranný program na raka kamenáče, to je náš původní druh. Máme v republice tři druhy severoamerických raků. Všechny tři přenášejí račí mor. Když se dostane tato plíseň na kamenáče, zničí ho zevnitř,“ popisuje imunitní souboj račích populací Görner.
Jakou roli má veřejnost v monitoringu nebo eradikaci invazních druhů? Jak souvisí invazní druhy se zemědělstvím a hospodařením v krajině? Jak působí na našem území sršeň asijská? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka