Prolomit vlny: Bitcoin není bublina, ale špendlík

29. prosinec 2017

Nové vynálezy vždy budily vášně. Nejinak je tomu u bitcoinu. „Myslím, že by měl být zakázaný,“ prohlásil nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz. Přidal se i další nositel Nobelovy ceny Robert Shiller, expert na ekonomické bubliny. Bitcoin je podle něj jejím nejlepším příkladem, a musí proto prasknout. Bitcoin ale není bublina. Je to špendlík. Míří na tu největší bublinu, kterou jsme jako lidstvo dokázali nafouknout. Na současné peníze.

Po roce 1989 se nám podařilo zbavit centrálního plánování na většině trhů. Na tom možná nejdůležitějším ale ne. Peníze stále centrálně plánujeme a následně se divíme, že je jich buď hodně, nebo málo.

Když dnes centrální banky drží úroky na nule, lidé si s chutí berou větší hypotéky. Nestojí na ně ale fronty, protože oproti banánům mají banky možnost kouzelně vytvářet peníze z ničeho. Chcete dva miliony? Stačí stisknout tlačítko a jsou vytvořené.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

Tyto nové peníze pak utrácíme. Nejprve za nové byty a domy. Zvýšená poptávka po nemovitostech zvyšuje jejich ceny. Kamkoliv nové peníze natečou, tam vzrostou ceny. Bohatým držitelům akcií a vlastníkům nemovitostí to vyčaruje úsměvy na tváři, protože hodnota jejich majetku roste. Více se staví a vyrábí. Ekonomika roste. Firmy se perou o zaměstnance a zvyšují mzdy. Některé pod tíhou zvýšených nákladů krachují. Bublina praská. Ekonomika padá.

Peníze, ke kterým nikdo nemá klíč

Současný systém má mnoho stoupenců. Mezi nimi i Josepha Stiglitze, Paula Krugmana či Roberta Shillera. Řadě lidí se ale nelíbí. A tak hledají a hledali alternativu. Takovou, kde by k penězům nikdo neměl klíč.

Zatímco většina z nich obracela svou pozornost zpět ke zlatu, neznámý člověk či skupina lidí přišla s moderním řešením. Vzniknul bitcoin. Decentralizovaná digitální měna, kterou nejde natisknout ze vzduchu. Měna, která nezná hranice států. Bitcoin nikdo nevydává a nikdo ho nemůže znehodnotit. Umožňuje lidem používat peníze, které vlastní a nemusí se nikomu zpovídat, když je chtějí používat. Kde se nemusí obávat, že jim je bankovní rada úmyslně znehodnotí.

Bitcoin. Učebnicový příklad bubliny musí splasknout

Bitcoin

Bitcoiny jsou na světě skoro 10 let, teď ale jako by se o nich mluvilo všude. Kryptoměna, která vždy vzbuzovala stejnou měrou nadšení i skepsi, totiž jenom za letošní rok zvýšila svoji hodnotu o více jak 1 600 procent. Současná hodnota všech bitcoinů se pohybuje okolo 300 miliard dolarů. Čeká tuhle nafouknutou bublinu bolestivé propíchnutí? A jde bitcoiny považovat za peníze v pravém slova smyslu?

Bitcoin nelze libovolně dotisknout. Pokud vám tyto peníze chce někdo půjčit, musí je nejdřív mít a vzdát se jich. Bitcoin by nedokázal nafouknout bublinu na trhu s nemovitostmi. Je čistým produktem trhu bez zásahů centrální banky. „Bitcoin je zlo,“ kritizuje kryptoměnu nobelista Krugman.

Zastavit nafukování peněz

Mnoha jiným se ale tato tržní, až anarchistická myšlenka nikým neřízených peněz začala líbit. Cena rostla. A s růstem ceny se začali přidávat i spekulanti. Pro řadu lidí je pouhou investicí, která je sice riziková, ale láká na nevídané zhodnocení. Další ho jen chtějí mít do sbírky vedle vzácných obrazů.

Hodnota bitcoinu nespočívá v jeho aktuálním směnném kurzu, ovlivněném spekulacemi. Svou hodnotu si získal a drží jako symbol snahy o nápravu drahého a škodlivého systému centrálního bankovnictví.

Ano, bitcoin má stále řadu nedostatků. Je dobře, že na ně upozorňují i nositelé Nobelovy ceny. Zakazovat ho by ale byla chyba. Konkurence je zdravá všude. I u peněz. A naše současné peníze konkurenci nutně potřebují. Bitcoin je špendlíkem, který má moc zastavit nekonečné nafukovaní peněz.

autor: Dominik Stroukal
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.