Prolomit vlny: Střední Evropou se šíří ideologické násilí. Kdo za něj nese zodpovědnost?
Máme se ve střední Evropě bát terorismu? Nejen česká krajní pravice si z této otázky v posledních letech udělala velké téma. Její odpověď je samozřejmě jednoznačné ano. Strach přitom mají vyvolávat především muslimové a muslimky, ale také radikální levice. Minulý týden jsme si ale mohli hned dvakrát připomenout, že primární ohrožení naší bezpečnosti leží jinde.
V Praze byl ke čtyřem letům vězení odsouzen Jaromír Balda, podle státního zástupce vůbec první český terorista. Ve stejný den večer byl v polském Gdaňsku přímo na jevišti charitativní akce během projevu zavražděn starosta města Paweł Adamowicz. Ani v jednom případě neútočili muslimové ani levičáci. Jaromír Balda je dlouhodobě aktivní podporovatel SPD a bojovník proti islámu. Celá jeho groteskní akce měla v české společnosti strach z islámu a nenávist k jeho vyznavačům a vyznavačkám podpořit. Starostu Adamowicze zavraždil člověk, který se podle vlastních slov chtěl pomstít za to, že ho politická strana Občanská platforma, jejímž členem byl Adamowicz do roku 2015, dostala do vězení.
Máme se tedy bát neonacistů? Průkopník českého terorismu Balda vypadá spíš jako zmatený starý pán. Přímou zodpovědnost za jeho trochu zoufalý čin nesou etablované politické subjekty a osobnosti, od Okamurovy SPD přes celou řadu protiislámských hnutí až po prezidenta Zemana. Násilí je součástí jejich běžné výbavy, i když pouze na úrovni prázdné rétoriky. Že je to rétorika extremistická? Slovo extrém nedává moc smysl, když mluvíme o prezidentovi republiky, poslancích a poslankyních několika stran a obecně lidech, kteří jsou i velkými médii prezentováni jako legitimní politická síla.
Starostovi Adamowiczovi už v roce 2017 vystavila parte organizace Všepolská mládež. Jako příčiny smrti rádoby satirická listina uvádí „liberalismus, multikulturalismus, hloupost“. Všepolská mládež je organizace založená v roce 1922 a obnovená po pádu železné opony. Jejím deklarovaným cílem je výchova polské mládeže k lásce k národu a římskokatolické církvi. Rétoriku boje s nepřítelem, kterým je islám, liberalismus, levice, Evropská unie, sdílí podobně jako tyto základní hodnoty i s vládnoucí stranou Právo a spravedlnost.
Pokud se máme ve středoevropském regionu zabývat ideologicky motivovaným násilím, je třeba věnovat zvýšenou pozornost především ultrapravici, ale to nestačí. Nestačí ani konstatovat, že subkulturní neonacismus nahradily politické strany, které se snaží být součástí systému. Ultrapravicová témata pronikla do mainstreamu a lidé, kteří je prosazují, se snaží, aby s neonacismem neměli aspoň na první pohled nic společného. Své mocenské pozice, pozornost médií i zdání legitimity získávají paradoxně především rozdmýcháváním panického strachu z násilí a útlaku, které nám mají hrozit prakticky ode všech kromě nich. Plody jejich práce ale mluví docela jasnou řečí.
Proč středoevropské společnosti v poslední době ohrožuje ideologicky motivované násilí a jaké jsou jeho kořeny? Poslechněte si glosu Jana Škroba.
Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
