Sourozenci Lukačevičovi: Od umění a kosmické fyziky k fytopatologii a pěstování rostlin na Marsu

V Botanickém ústavu AV ČR Aneta pracuje na oddělení vegetační ekologie, houbám se nicméně věnuje v rámci výzkumu na Mendelově univerzitě, kde zkoumá houbové patogeny. „Zaměřuji se na hniložijné houby a ve své diplomce rozebírám slznou nemoc javorů. V České republice jsme totiž od 70. let až do současnosti přišli o více jak devadesát procent těchto stromů kvůli nemoci Cryptostroma corticale, za kterou může houba rodu Xalariaceae.“

Logo|foto:Český rozhlas

Primární doménou Anetina bratra, Jana Lukačeviče, je sice kosmická fyzika, aktuálně ovšem vede laboratoř s názvem Marsonaut, jejímž cílem je zdokonalit metody pěstování rostlin pro kosmické mise. „V jedné době jsem se hodně věnoval Marsu, tak jsme s lidmi na České zemědělské univerzitě našli průnik témat a výsledkem je právě Marsonaut.“ Možnosti pěstování rostlin ve vesmíru se za poslední roky posunuly od prvotní testované listové zeleniny po plodovou, aktuálně například chilli papričky, které jsou podle Jana velmi odolné.

Hlavní metodou pěstování je takzvaná aeroponie, která využívá toho, že kořeny rostlin jsou volně zavěšeny ve vzduchu a kořenový systém je zastřikován roztokem ve formě jemné mlhy, z níž vstřebává vodu a živiny. Nevýhody v podobě křehkosti této technologie bohatě vykompenzují její klady. „Rostliny mimo půdu jsou náchylnější na vnější vlivy, jako jsou teplotní výkyvy nebo pravidelnost zastřikování. Velkým plusem aeroponie je ale její šetrnost ke spotřebě vody, kdy je úspora oproti konvenčnímu zemědělství až 95 %,“ vysvětluje Jan a dodává, že rostliny také díky této metodě rostou až dvakrát rychleji.