Staré ovocné sady usychají. Zachraňují je ochránci přírody i výrobci cideru

Na výstavě starých odrůd ovocných stromů pořádané Českým svazem ochránců přírody čekají na návštěvníky místo obrázků košíky plné ovoce. „Snažíme se dělat výstavy, při nichž lidé mohou ochutnávat samotné ovoce, aby měli šanci poznat, které odrůdy jim vyhovují,“ vysvětluje mi Martin Lípa z Českého svazu ochránců přírody. Výstava je součástí snahy ochranářů o obnovu starých odrůd ovocných stromů, které podle nich mají velkou kulturní hodnotu. „Tím, že staré aleje a sady z krajiny mizí, mizí i biotop mnoha druhů rostlin a živočichů. Zároveň mizí i poklad a dědictví po předcích – nesmírná bohatost odrůd, které vyšlechtily naše předchozí generace,“ dodává Lípa.

Staré sady ale neobnovují jen ochránci přírody, podstatné jsou také pro hospodářské využití. Absolvent fotografie na pražské FAMU Jáchym Kliment se před pár lety rozhodl vyrábět přírodní cider. „K výrobě cideru je potřeba mít dobrá jablka. Chtěli jsme mít vlastní zdroj jablek a pak se zjevil tento sad na Zbraslavi,“ vysvětluje mi základ svého podnikání. Aby byla možná pomalá fermentace bez konzervace a šlo vyrobit cider, který zraje roky, potřebuje Kliment staré odrůdy stromů. „Potřebujeme staré odrůdy a nejlépe z vysokokmenných stromů, které tahají do těch jablek úplně jiné živiny a úplně jinou strukturu chutí,“ popisuje, proč se mezi jinými rozhodl starat i o starý zbraslavský sad u tamního zámku.

Eva Svobodová ve starém jabloňovém sad u zbraslavského zámku|foto: Eva Svobodová

Sad je v krajině podle ochranáře Martina Lípy velmi cenný biotop. „Zemědělská krajina se nám stále zjednodušuje a do toho sady a aleje vnášejí takový ten prvek pestrosti.“ To vyhovuje celé řadě živočichů i rostlin. Lípa mi na příkladu sadu Břevnovského kláštera ukazuje, jak se má sekat tráva, aby byla příjemná nejen pro hmyz. „Ta seč trávy není tak brutální, jako bývá v těch městských částech. Také je tu příjemnější klima, protože povrch půdy v horkých dnech chladí. Doufám, že realizační firmy i lidé, kteří jsou odpovědní za sečení trávníků ve městě, se sem přijdou inspirovat,“ dodává Lípa.  

Funkcí sadů je také udržovat vodu v krajině. Sady a aleje však stejně jako zbytek české krajiny trpí nedostatkem vláhy. „Staré stromy jsou strašně citlivé na sucho. Když se podíváte kolem cest, tak ty stromy usychají všude. Množství stromů, které za letošní rok uschly, je 10 %,“ říká Jáchym Kliment. A co můžou lidé udělat, když se chtějí do obnovy sadů zapojit? „Velmi často zanedbané plochy bývají veřejným prostorem, takže je možné, že se podaří ve spolupráci s obcí tu plochu aktivovat. Lidé by se ale měli připravit, že v nejbližších letech ušetří za fitcentrum, pokud se do té rekonstrukce pustí. Na druhou stranu je to ale nesmírně povzbuzující, když člověk vidí výsledky své práce. Takové aktivity se dost ztrácejí z našeho života,“ uzavírá procházku po zahradě Břevnovského kláštera Martin Lípa.