Stisk ruky, objímání, mazlení a sex. Každý potřebuje doteky, prospívají nám
„Asi každý člověk potřebuje doteky a kontakt. Liší se míra,“ říká v Balancu fyzioterapeutka Klára Bubeníčková. Podání ruky, obejmutí, mazlení i sex. Dotýkání může prospívat našemu tělu a mnohé o nás říci. Podáváte ruku pevně a jistě a na druhé straně je leklá ryba? Objímáte se rádi, dlouho a pevně? Potřebu tělesného kontaktu máme každý jiný, málokomu ale doteky nedělají dobře.
„Jsou vřelé a kontaktní rodiny, které nemají mnoho tabuizovaných témat.“ Ale je i mnoho rodinných prostředí, kde se lidé moc nedotýkají, neobjímají. Možná se to doma nenaučili nebo se stydí. Či se obávají sexualizace doteku. Sebevědomý člověk ale zná své hranice a potřeby. Ví, jak chce být s druhými v kontaktu a umí si o dotek říci, třeba i neverbálně. Tělesný kontakt je forma komunikace. Můžeme vysílat a dostávat zprávy o tom, že jsme vítáni, milováni a že se námi počítá.
„Můžeme si všímat i kulturních a morálních limitů, dávají nám pravidla.“ O jižnějších zemích máme představu, že se v nich lidé dotýkají častěji. Pusa na tvář s cizím člověkem při seznamování je u nás rarita, ve Francii nebo Itálii se s tím setkáme často. Podle letmých doteků a tělesného kontaktu také můžeme dostat zprávu o partnerském vztahu. Dotýkáme se méně, protože jsme zapadli do rutiny, vzdálili se nebo nás k sobě něco už tolik netáhne? Dobré je také mít na paměti, že s věkem se potřeba a typ kontaktu proměňuje.
Poslechněte si celý rozhovor o dotýkání a jeho roli v našich vztazích.
Klára Bubeníčková je registrovaná fyzioterapeutka, autorizovaná lektorka Reflexní zónové terapie na noze školy Hanne Marquardt, cvičitelka a lektorka metody SM Systém – léčba a prevence poruch a onemocnění páteře.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
