Studijní neúspěšnost v Česku. Kolem poloviny studentů v bakalářském stupni školu nedokončí

Spolu se Šimonem Stiburkem a dalšími autory se v ní zabývali příčinami a důsledky nedokončování vysokoškolského studia.

Na studijní neúspěšnost se dá pohlížet z mnoha různých úhlů pohledu: někteří autoři za ni považují každé ukončení studia. Řada autorů však uvádí, že pokud například student přechází z jednoho studijního programu do jiného, nejedná se o neúspěšnost. Je také velký rozdíl v tom, když se student rozhodne sám studium ukončit a kdy je ze studia vyloučen, protože se mu nepodařilo dodržet studijní povinnosti. Velké množství studentů opouští vysokoškolské studium dobrovolně – buď protože se rozhodnou, že studijní program, který si vybrali, jim nesedí, nebo se rozhodnou úplně opustit vysokoškolský vzdělávací systém.

Velkou roli v tom, jestli se student rozhodne ve studiu pokračovat, hraje podle autorů knihy prostředí. „Záleží na tom, jestli je přátelské, jestli má student dobrý pocit ze svých vyučujících. Velkou roli hraje jeho rodinné zázemí. Velká část studentů v České republice při studiu pracuje. To jim může na jednu stranu brát mnoho energie a možnost soustředit se na studium. Mohou si tak mohou lépe uvědomit, zda se svému oboru chtějí skutečně věnovat a zda je studium pro jejich kariéru podstatné. To může být další motivace ze studia odejít. Velkou roli samozřejmě hraje kvalita předmětů a výuky,“ vyjmenovává Šimon Stiburek aspekty, které ovlivňují, zda se student rozhodne ve studiu setrvat. „To na co v České republice není kladen téměř žádný důraz, je vytváření příjemného prostředí.

Šimon Stiburk a Aleš Vlk|foto: Jana Římanová

„Koresponduje to s tím, že ve srovnání OECD jsme zemí, kde děti chodí nejméně rády do školy,“ dodává Aleš Vlk. „Pokud bychom do školy chodili rádi, měli jsme tam kamarády, lidé by se k nám chovali kolegiálně, studijní oddělení by bylo příjemné, tak bych chodil do školy rád, rád se učil,“ dodává. „Velká část studentů, kteří studium ukončí v bakalářském stupni studia tak činí relativně krátce po zápisu a my nevíme úplně přesně, proč se to děje. Nějaká část z nich pravděpodobně vůbec studovat nezačala. Pravděpodobně velkou část z nich tvoří studenti, kteří se po prvním semestru rozhodnou, že škola není pro ně. Zhruba dvě třetiny studentů, kteří z nějakého studijního programu odejdou, se ale později ke studiu vrátí,“ uvádí Šimon Stiburek. V magisterském stupni je studijní neúspěšnost poměrně nízká. Vysoká je naopak v doktorském stupni.

Zajímají Vás další detaily a navrhovaná řešení? Poslechněte si celý rozhovor.