Tintin začal ve službách propagandy. Teď slaví komiksový hrdina 90. narozeniny skandálem

16. leden 2019

Komiksový reportér Tintin má pověst dokonalého evropského superhrdiny, který vždy pomáhá slabším. Jeho začátky ale nebyly tak pohádkové, jak je díky animovanému seriálu u českých diváků zavedeno. Oslava devadesátého výročí od vydání prvního tintinovského komiksu to teď paradoxně opět připomněla.

První komiks o odvážném reportérovi Tintinovi vyšel v lednu 1929 a sklidil obrovský úspěch. Jedenadvacetiletý Georges Remi tvořící pod pseudonymem Hergé představil dětským čtenářům charakterního dobrodruha a novináře Tintina s jeho věrným psíkem Milou, kteří se vydávají za reportáží do Sovětského svazu. Komiks vyšel v dětském časopise konzervativního belgického deníku Le Vingtième Siècle a za jeho scenáristickým rámcem stál jeho šéfredaktor Norbert Wallez. Katolický kněz, antisemita a obdivovatel Benita Mussoliniho doporučil Hergému, aby se držel knihy belgického diplomata Josepha Douilleta a Sovětský svaz dětem vykreslil v nejtemnějších barvách. Jakkoliv nebylo nutné do temných tónů příliš přibarvovat, Abbé Wallez jasně následoval své záměry očernit jakékoliv jiné názory než své.

Když chtěl Hergé v dalším díle komiksu vyslat Tintina do Ameriky, bašty protestantismu a liberalismu, Wallez nesouhlasil a jako další Tintinovu destinaci navrhl raději na objednávku belgického ministra pro kolonie Kongo. Tak mohl hladce rozvinout koncept nadřazenosti bílého muže a potvrdit nutnost belgické přítomnosti. A právě toto album teď vyšlo k příležitosti Tintinových devadesátin digitalizovaně a v barvě.

Z komiksu Tintin v Kongu

I když jsou obě alba ideově zatížená, jsou pořád první a po kreslířské stránce skvělá. Tintin v zemi Sovětů nemá obzvlášť logický děj, ale běží v úchvatném tempu panel za panelem. Tintin střídá vlak za automobil, automobil za loď, loď za letadlo. Tintin v Kongu zase obsahuje mnoho gagů a potvrzuje Hergého výjimečný cit pro rytmus komiksového média. Ale i po revidovaných vydáních zůstávají některá problematická místa a především karikovaná podoba černochů. Nejenže Tintin na Konžany pokřikuje, že jsou líní, a popohání je do práce, ale zároveň je Hergé vyobrazil v podstatě všechny stejně jako černé šišky s rudými odulými rty.

Mají Češi pojem o termínu blackface? Kauza hry Chuchel ukázala, že se bojíme přílišné korektnosti

Ze hry Chuchel

Čeští herní vývojáři ze studia Amanita Design se rozhodli přebarvit hlavní postavičku ve své hře Chuchel. Klubíčko z vlasů a prachu mělo podobu černého obličeje s výraznými oranžovými rty, a nechtěně připomínalo tzv. blackface, karikaturistické zobrazení osob tmavé pleti. Čeští vývojáři se na základě stížností zahraničních uživatelů rozhodli barvy změnit, teď ale čelí kritice za absurdní politickou korektnost.

Udělat korektní verzi něčeho tak z podstaty dobového, jako je Tintin, se ale v tomto případě ukázalo téměř nemožným. Proto se objevily snahy celé album raději zakázat. Konžský student Bienvenu Mbutu Mondondo jej v roce 2007 žaloval za urážku, ale soud nakonec po pěti letech rozhodl zamítavě.

Může se zdát přehnané zabývat se téměř sto let starým komiksem pro děti, ale jedná se o mocný fenomén, který dále roste. Od jeho vzniku bylo prodáno přibližně 250 milionů exemplářů tintinovských alb ve 110 jazycích. Společně s filmy, animovaným seriálem nebo figurkami tvoří byznys, ze kterého už žijí generace majitelů autorských práv. Navíc jde bez pochyby o největšího evropského superhrdinu a odhaduje se, že každá druhá francouzská rodina má doma alespoň jedno z alb Tintinových dobrodružství. Hergého technika čisté linky dodnes inspiruje. Navázala na ni nejen tzv. bruselská škola, ale částečně i americká komiksová avantgarda. Charles Burns, žijící legenda amerického nezávislého komiksu, dokonce Tintinovi připodobnil svého posledního hrdinu Douga v trilogii Naposled. U něčeho tak životného a zásadního pro evropský komiks je nutné připomínat kontext a nebát se kritiky.

Proč se dnes zapomíná na temné počátky legendárního belgického komiksu a v čem dodnes inspiruje komiksové autory na celém světě? Poslechněte si glosu Kateřiny Čopjakové.

autor: Kateřina Čopjaková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka