Tyjátr: Krobotova ambiciózní Honey na Jatkách skončila jako sentimentální besídka
Spojení Dejvického divadla s Cirkem La Putyka bylo jedním z nejočekávanějších českých divadelních experimentů poslední doby. Ze spolupráce nového cirkusu a tzv. hereckého divadla bohužel vzešla sentimentální besídka, ve které inscenátoři mrhají potenciálem i schopnostmi obou týmů.
Rosťa Novák mladší, principál Cirku La Putyka, se experimentů neštítí. Důkazem může být radikální inscenace Black Black Woods z minulé sezony. Když se Novák od režiséra kusu, Jozefa Fručka, dozvěděl, že projekt možná rozmetá dosavadní diváckou základnu La Putyky, uvítal to s nebývalou radostí. Risk se vyplatil a vznikla hluboce osobní inscenace, přesahující domácí divadelní i performativní kontext. I Honey měla narušit dosavadní směřování Cirku La Putyka. K inscenaci Novák přizval jako režiséra někdejšího uměleckého šéfa Miroslava Krobota, který spolu s Lubomírem Smékalem napsal scénář.
Honey připomíná kombinaci Padesáti odstínů šedi, Nezvalovy Manon Lescaut a Luhrmannova muzikálu Moulin Rouge. Ústředním motivem, kolem kterého Krobot se Smékalem vinou činoherní části i akrobatická čísla, je příběh prostitutky Hanky, na které vydělává nerudný, sadistický partner. Hanka prchne do exotického zahraničí kvůli nesplaceným dluhům, a založí tu proto eskortní službu. Banální zápletka přesto není zdaleka to nejbizarnější. Tvůrci melodramatický příběh s topornými, nesnesitelně sentimentálními dialogy dotvořili snovými výjevy. Příkladem může být scéna, ve které se Hana spřátelí s vězeňským dozorcem. Oba sdílí oblibu ve Villonových verších a zcela vážně konverzují o básníkových kvalitách. Naproti tomu obrazy z vykřičeného domu, akrobatická soulož na lanech blízká brakovému erotickému fantasy Sex a zen nebo hromadné znásilnění v kostýmech pandy působí jako ukájení pubertálních fantazií. Hana navíc není ani tak archetyp jako spíš stereotyp. Totální naivka s naprostou samozřejmostí přijímá ponižování, aniž by se nějak bránila. Pokud Miroslav Krobot zamýšlel Honey jako ironickou parodii na červenou knihovnu, nadsázka v ní chybí, zůstává pouze křečovitá snaha o zcizování.
Jatka78 disponují několikanásobně větším prostorem než Dejvické divadlo. Herečky i herci prošli tvrdým tréninkem a náročné fyzické kousky zvládají, přesto je pohyb a vůbec existence v monumentální scénografii přirozenější pro domácí artisty z La Putyky. Ohromný prostor tak i jinak na jevišti civilního Václava Neužila žene do nesmyslné exprese.
Inscenace sice během zkoušení prošla nezanedbatelnými změnami, kvůli vážnému zranění Marty Issové musela být přeobsazena hlavní role, to by se ale na výsledku podepsat nemělo. Honey kolabuje především na scénáři. I přesto jsou vyprodaná představení na dlouho dopředu, komerční úspěch sám o sobě však negarantuje vůbec nic.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
