Tyjátr: Strašnické divadlo X10 hledá Boha

„My se věnujeme soustavně současné dramatice. Máme za sebou rok existence a tři nazkoušené inscenace. Vy výhledu máme jednu německou hru, která je v procesu tvorby, takže to nechci úplně zakřiknout. Chceme dále zkoušet britskou hru Jeruzalém, která je o vzpouře jedince proti společnosti v současnosti. Je to naše časté téma a tematicky si zůstáváme věrní“ dodává k celkové dramaturgii ředitelka divadla.

Jedna z tematických rovin textu Trakl odkazuje k diskuzi o smyslu moderního umění, která se rozpoutala ve spojitosti s letošními Cenami Jindřicha Chalupeckého. Georg Trakl tvorbou i svou osobností zmítanou divokými tenzemi totiž provokoval kritiky k obecnější otázce, co je současná kultura. „Umění má především zastávat pevný, jasný a zároveň utříbený názor. A má jít o určitou upřímnost, se kterou se do toho jde.“ komentuje situaci Vojtěch Bárta.

z představení Trakl|foto: Jiří Kříž

Krize identity evropské společnosti je jedním z hlavních tematických zdrojů většiny projektů. K problematice odkazuje také Bárta ve scénickém čtení hry Trakl. „Příběhy se neustále opakují a dospíváme do stádia, kdy se Evropa opět nachází ve stavu, ve kterém máme všichni pocit, že to musí za chvíli spadnout.“ Vedle problémů západní civilizace se divadlo velmi intenzivně soustředí na náboženské otázky. K výhledům této dramaturgické linie dodává Lenka Kolihová Havlíková: „Je to cyklus Xkrát mladých názorů a budeme se věnovat v první polovině roku víře a náboženství. Máme hru od Maria Mayenburga Mučendník. Je to hra, která problematizuje křesťanský fanatismus, podobně jako je dnes skloňován ten islámský. V další inscenaci se bude mluvit o muslimských ženách a jejich emancipaci. V druhé půlce roku se od září soustředíme na reflexi finanční krize.“

Strašnice lze označit za odloučenou lokalitu mimo centrum. Mezi divadelníky a místními přesto vzniká vzájemné napojení a postupně se zvyšuje zájem o jednotlivá představení. „Praha 10 je asi páté největší město u nás a má rozměr krajského města. Tohle sídliště se jmenuje „Solidarita“ a my se s ní setkáváme. Lidé, co bydlí tady v okolí, jsou rádi, že to divadlo tady funguje a pomáhají nám.“ říká ředitelka. Jeden z členů vznikajícího pevného hereckého souboru a představitel Trakla Šimon Krupa to ale to vnímá s odstupem. „Strašnice jsou největší část Prahy. Mají asi dvě stě tisíc obyvatel a je zvláštní, že lidi tady nejsou naučení chodit, i když je to jediné divadlo široko daleko.“ Naopak pozitivně přijímá rozrůstající základnu spolupracovníků: „Během inscenací, které proběhly, se tak utvořil okruh lidí, kteří hráli v představeních nebo pomáhali s rekonstrukcí a starali se o produkci. Ze všech se to nabaluje, je to takový vír s opačnou tendencí.“

z představení Trakl|foto: Jiří Kříž

Divadlo X10 je názorově vyhraněné a tvorbou svět spíže problematizuje. Nenabízí publiku povrchní zábavu, ale snaží se pojmenovávat příčiny a důsledky společenské krize. Tematicky by mohlo vytvořit názorovu platformu podobnou Činohernímu studiu Ústí nad Labem (kde Lenka Kolihová Havlíková působila jako dramaturg od roku 1993).