Vášeň a dřina. Tahání dřeva s koněm je vzácnost, pro les ale neexistuje nic lepšího

25. leden 2022

Libor Bednář pracuje v lese přes patnáct let, ale teprve posledních pět se svému vysněnému povolání může věnovat naplno. Začal při práci v dopravě s malou kárkou a  poníkem, se kterým vytahoval menší souše z lesa, aby si vydělal na svého prvního pořádného koně. Teď má čtyři plemenné hřebce českomoravského belgika – chladnokrevného koně, který se hodí na práci v lese. V městských lesích na Žambersku jsme spolu natáčeli Podhoubí při práci s desetiletým hnědákem Kubou.

„Co se týká šetrnosti k lesu, kůň nemá konkurenci. Když přijde větrná kalamita, tak z hlediska efektivity je lepší použít harvestor, ale jinak se zbytečně nadělají koleje, přeruší se vodní cesty v půdě, vytvoří se kaluže a začne se tvořit močál. Když to vytahám koněm, je to pro les nejideálnější,“ říká kočí Bednář, zatímco s Kubou smýkají klády z lesa k cestě, kde je skládají na úhledné hromady.

Libor Bednář pracuje v lese přes patnáct let. „Ještě nás tady pár je, kdo zůstal. Ale hromada starších chlapů už je v důchodu,“ říká

Práce vypadá neuvěřitelně jednoduše a zkušený Kuba jako by byl na dálkové ovládání. A vlastně tak trochu je. Z lesa se ozývá neustálé: Jdi dál, hot, hot, huj, čihý, prrrr… a Kuba na jedné dlouhé oprati kličkuje s dlouhými kládami v lesním slalomu, jako by to nic nebylo. „My už jsme sehraní, mám ho od tří let. Díky praxi a hodinám v lese už chodí úplně sám,“ je hrdý na svého parťáka podorlický haluzník Bednář.

Podle informací z propagačních videí k tažným koním jsou chladnokrevníci českomoravský belgik a slezský norik důležitým státním genetickým zdrojem a jejich stav by měl být udržován jako energetická záloha. Lidí, kteří s koňmi aktivně pracují, ale není mnoho. „Ještě nás tady pár je, kdo zůstal. Ale hromada starších chlapů už je v důchodu,“ říká Bednář. Jaká bude generační obměna, je ve hvězdách. Chce to vášeň pro koně a nebát se dřiny.

Kuba při práci vypadá, jako by byl na dálkové ovládání. „My už jsme sehraní, mám ho od tří let. Díky praxi a hodinám v lese už chodí úplně sám,“ je hrdý na svého parťáka podorlický haluzník Bednář

Kůň v lese neutužuje půdu, nenarušuje podzemní kapiláry a neničí mladé semenáčky stromů. Jeho pohyb je pro les přirozený a svými kopyty a kládami vhodným způsobem kypří půdu pro lepší zakořenění dalších stromků. Navíc nežere naftu a nevypouští zplodiny, a proto je udržitelnou pracovní silou v lesním ekosystému.

Kolik kilogramů dřeva maximálně utáhne tažný kůň? Jaký je postup práce při tahání dřeva z lesa s koněm? A v čem je použití koně lepší oproti lesní technice? Pusťte si celé Podhoubí.

Libor Bednář s desetiletým hnědákem Kubou smýkají klády z lesa k cestě, kde je skládají na úhledné hromady
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka