Vesmírná mozaika z ohrožené budovy bude zachráněna. Blýská se dílům z dob socialismu na lepší časy?
I v Praze můžeme najít stopu kosmické sondy Pioneer 10 – mozaiku s vyobrazením známé plakety, kterou lidstvo vyslalo do vesmíru jako zprávu pro obyvatele jiných planet. Motiv použil pro své monumentální dílo italský umělec Sauro Ballardini. Mozaice skryté v Ústřední telekomunikační budově na Žižkově hrozilo tak jako mnoha jiným dílům z dob socialismu zničení. Magdalena Kracík Štorkánová a Veronika Vicherková v rozhovoru prozradily, jak se ji nakonec podařilo zachránit.
V nejbližší době půjde k zemi další významná stavba z druhé poloviny 20. století, budova telekomunikací od architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného, mimo jiné autorů československého pavilonu na EXPO 58 v Bruselu. „Zbourání této budovy, nebo aspoň některých jejích částí, je z památkářského hlediska velká škoda, byla zásadním urbanistickým prvkem pro celou okolní oblast,“ vysvětluje Veronika Vicherková. „Pražský horizont také přijde zbouráním netypicky tvarované věže o jednu ze svých charakteristických dominant.“
Chystanou demolicí budovy se ocitají v ohrožení i umělecká díla v jejím interiéru. Kromě Ballardiniho mozaiky se v budově nachází třeba několik desítek metrů dlouhý reliéf od Arnošta Padrlíka nebo drobnější keramické objekty. Zatímco jejich osud je zatím nejasný, Ballardiniho skleněnou mozaiku z roku 1980 o velikosti 4 x 9 metrů snad čeká přesun do muzea československého umění druhé poloviny 20. století. Muzeum ovšem ještě neexistuje a není zatím ani jasné, kde se bude nacházet.
Na mozaice s názvem Člověk dobývající horizonty vesmíru je zajímavé mimo jiné i to, že byla od roku 2005 zakryta. „Firma vlastnící budovu ji v rámci takzvaného rebrandingu a refreshingu nechala zakrýt sádrokartonem,“ říká Magdalena Kracík Štorkánová ze spolku Art & Craft Mozaika. „S takovým přístupem se setkáváme často. Majitelé obvykle argumentují tím, že jde o komunistická díla, což v tomto případě, kdy je na mozaice kresba z americké sondy, můžeme úplně vyloučit.“ Podle Vicherkové i Štorkánové se situace v ochraně památek z předrevolučního období sice trochu zlepšuje, ale ochrana interiérů je ještě obtížnější než záchrana samotných staveb.
Jak se přemisťují mozaiky složené z tisíců dílků? Jak se zachraňovala obří mozaika z hotelu Praha? Poslechněte si celý rozhovor s Magdalenou Kracík Štorkánovou a Veronikou Vicherkovou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
