Vesničko má fotbalová. Jak podnikatelé z české periferie dobývali Evropu
Jedna ves ze Žatecka, druhá víska z Moravy. V devadesátých letech bylo možné úplně vše, a tak český fotbal vyslal do pohárové Evropy třeba dvě rarity, nad nimiž se podivoval i anglický deník The Guardian. Jak čeští fotbaloví mecenáši nesmazatelně přepsali v éře divokého porevolučního podnikání fotbalové dějiny a jak konec podnikatelského blahobytu poznamenal existenci obou legendárních vesnických velkoklubů z Blšan a Drnovic?
S příchodem devadesátek fotbalové Česko zažívá báječné časy. Pražská Sparta poráží na Letné v nultém ročníku Ligy mistrů slavnou FC Barcelonu 1:0. Reprezentace končí těsně druhá na Euru 96. A ve stejném roce Slavia Praha dokráčela v poháru UEFA až před brány finále. Hráči přestupují do evropských velkoklubů. Patrik Berger odchází do německé Borussie Dortmundu, Pavel Nedvěd do římského Lazia a Karel Poborský dokonce do Manchesteru United. A na konta majitelů českých klubů přicházejí miliony.
Báječnou jízdu českého fotbalu ale odstartoval jeden nenápadný návrat. Čechoameričan Boris Korbel přiletěl ze svého domova v USA na začátku devadesátých let, a když neuspěl s koupí pražské Sparty, získal jejího rivala z Edenu. Do Slavie Praha během dvou neúspěšných let investoval bezprecedentních 300 milionů korun.
Čtěte také
Bohatý emigrant ze Západu se stal jakýmsi prologem toho, co český sport mělo v následujících letech čekat. Privatizace státního majetku, restituce a téměř neomezené bankovní půjčky znamenaly začátek bezstarostné jízdy, která zplodila první děti nové doby – podnikatele. S jejich naivitou, nápaditostí, ale i hamižností a bohatstvím se vzápětí zrodilo takzvané podnikatelské baroko. Mít svůj vlastní fotbalový klub se zdálo být dalším pozlátkem zdobícím předloktí nápadně viditelné ruky trhu. Jenže v českém měřítku bylo dotaženo až k příběhu, který neměl v Evropě téměř obdoby.
Anglický deník The Guardian o něm psal jako o nejdivnější fotbalové vesnici v Evropě. FK Chmel Blšany se do první ligy drápal celá devadesátá léta z okresních a krajských bažin až do slavného roku 1998. Klub, jehož čtyřtisícový stadion pojal desetinásobek počtu obyvatel celé vsi, slavil postup mezi zdejší fotbalovou elitu. Tým, který vlastnil tehdy nejmocnější muž českého fotbalu František Chvalovský a roztleskávačky mu dělaly babičky z domova důchodců, si v době největší slávy zahrál i proti italské Brescii.
Ještě většího úspěchu na evropské scéně dosáhly jihomoravské Drnovice, které těsně podlehly v poháru UEFA soupeři z Mnichova. Stejně jako u Blšan stál za jejich vzestupem jediný muž, podnikatel a opět místní rodák. Jan Gottwald vytáhl dvoutisícovou vísku do nejvyšších fotbalových pater i díky vstupu generálního partnera Chemapolu. A s gigantem v zádech si mohl dovolit budovat stadion za 160 milionů korun uprostřed vsi. Podnikatel s lehkými topnými oleji přivedl do klubu neuvěřitelné tři stovky hráčů, dokonce si mohl užít zaměstnávání Karla Brücknera na trenérské židli.
Podobné osudy provázely oba kluby i při neslavném pádu na dno. Po konci báječných devadesátek oba majitelé shodně skončili před soudem kvůli finančním podvodům a kluby místo bojů o evropské poháry čekala existenční nejistota. Nakonec se oba propadly zpět až do okresních fotbalových pater a podnikatelské baroko na fotbalových vesnicích někdejší punc pozlacených devadesátých let už zpátky nikdy nezískalo.
Nová Tribuna se poohlíží za dobou divotvorných devadesátých let v českém fotbale. Kdo stál za úspěchy fotbalových vesniček z Blšan a Drnovic mezi tuzemskou elitou? Jak do jejich osudu zasáhly hospodářské kauzy majitelů, i s dramatickým zatčením jednoho z nich na pražském letišti? A jak jsou na tom oba kluby z fotbalové periferie v současnosti?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
